Už jen málokdo může popřít, že Evropu čeká těžká zima. Starý kontinent zatažený do ekonomické války s Ruskem se potýká s bezprecedentní energetickou krizí, přičemž jednotlivé země se s narůstajícími cenami plynu a elektrické energie a s rizikem jejich případné nedostupnosti potýkají různými, mnohdy kreativními způsoby. Nová bulharská vláda začala na konci srpna vyjednávat s Gazpromem o nových dodávkách plynu. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) pro změnu svým spoluobčanům doporučuje, aby si oblékli svetr navíc. Někde se však vládnoucí politici uchylují i k poměrně drakonickým řešením. Švýcarští zákonodárci začali projednávat návrh, podle kterého by tamním obyvatelům hrozili trestněprávní represe za porušení vyhlášky stanovující limity na topení ve vnitřních prostorách v případě, že by se alpská země potýkala s nedostatkem energie. Informoval o tom curyšský deník Blick. Navrhovaný plán by stanovil maximální teplotu v budovách na 19 stupňů Celsia a nejvyšší dovolený ohřev vody na 60 stupňů. Hříšníkům, kteří by si chtěli v zimních měsících dopřávat vyšší vytápění či příliš mnoho horkých koupelí, by dle projednávaného legislativního návrhu hrozily pokuty v rozmezí od 30 do 3000 franků za den a v některých případech dokonce tresty odnětí svobody až na 3 roky. Pokuty pro firmy by zřejmě byly ještě vyšší.

Samozřejmě vyvstává otázka, kdo a jak by na dodržování těchto restrikcí dohlížel. Švýcarský ministr pro ekonomické záležitosti Guy Parmelin své občany ujišťuje, že nežijí v policejním státě a že ozbrojené hlídky nebudou chodit od bytu k bytu a kontrolovat čísla na teploměru. Většina populace prý bude zákon dodržovat dobrovolně. Mluvčí federálního ministerstva financí Marcus Spörndli se však nechal slyšet, že stát bude při dohlížení spoléhat na pomoc oznamovatelů. Pokud něčí soused nabyde podezření, že si dotyčný doma užívá nadměrného tepla, nahlásí jej úřadům a ty provedou patřičnou kontrolu.

To, jestli připravovaný legislativní návrh nakonec projde, ještě není jisté. Jednotlivé kantony, kterých se ve Švýcarsku celkem 26, mají čas do 22. září na to, aby vznesly případné námitky. Celospolečenský konsenzus přitom zatím nebyl dosažen, neboť někteří veřejní představitelé mají k návrhu své výhrady. Například vysoce postavený policejní činitel Fredy Fässler, který je proti tomu, aby byli jeho spoluobčané zavíráni do vězení. Domnívá se, že pokuty budou postačujícím trestem.

Švýcarsko, které si od napoleonských válek dvě století udržovalo striktní geopolitickou neutralitu, se od této tradice letos odchýlilo, když se současná federální vláda rozhodla připojit k evropským sankcím proti Rusku, a tím svou zemi vtáhla do probíhající ekonomické války. Švýcarské úřady mimo jiné nechaly zmrazit bankovní účty ruských občanů včetně samotného prezidenta Putina, premiéra Michaila Mišustina a ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova. Cena, kterou Bern za tento krok zaplatí, může být bolestná.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden Evropě pohrozil úplným zastavením dodávek plynu. Pokud by Kreml k tak drastickému kroku sáhl, následky by byly pro evropský průmysl a domácnosti devastující, neboť je náš kontinent na Rusku energeticky závislý. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v nedávném projevu vyzvala k zavedení přídělového systému na energie. Omezení teploty v domácnostech v případě nedostatku energií v srpnu navrhl i český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Připravovaná vyhláška by stanovila maximální povolenou teplotu v obývacích pokojích na 18 stupňů Celsia, zatímco koupelny by se mohly vytápět na 19 stupňů. Jakým způsobem by byly takové restrikce vymáhány a zdali by česká vláda následovala švýcarské kolegy v zavádění drakonických trestů, zatím nikdo neví.