„Dnes bych raději přivítal vládní krizi, protože panující sucho je opravdu vážné,“ konstatoval hned v úvodu ministr. Problém totiž spočívá v tom, že Česko trpí suchem na celém svém území, a to je pro nás velmi nezvyklá situace. Proto ministr apeloval na občany, aby šetřili s vodou. „Větru a dešti neporučíme, to možná už v Severní Koreji, ale u nás ne,“ dodal. Proto přichází s oním apelem na občany.

Jsou velkými viníky zemědělci?

Musíme se naučit zadržet vodu v půdě, v lesích, musíme se starat o to, aby nám neutíkala voda z betonových ploch z republiky a tak podobně. Pomoci nám v tom mají peníze z EU. Jurečka si následně posteskl, že jsme dosud nehospodařili s vodou příliš dobře, a to se musí změnit. Odmítl však spekulovat o tom, jestli dotace z EU nebudou pod záminkou sucha využity neefektivně. Konspirační teorie můžeme podle Jurečky vytvářet téměř o všem.

„Musím také bohužel z vlastní zkušenosti říci, že někteří zemědělci nepěstují v některých oblastech vhodné plodiny,“ dodal Jurečka. Nemá však prý na mysli např. řepku. Odborníci podle Jurečky vědí, že je to plodina relativně vhodná. Následně zopakoval, že zemědělci se musejí naučit lépe hospodařit s vodou.

Svůj pohled na hrozivé sucho přidali i experti na zemědělství, životní prostředí a venkov František Havlát, generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský a starosta Němčovic Karel Ferschmann (BEZPP). Posledně jmenovaný si posteskl, že mnozí zemědělci půdu v podstatě plundrují a nic do ní nevracejí. Havlát si netroufl v tomto konkrétním případě říci, zda jsou zemědělci takto vinní. Daný pozemek by musel vidět podle svých slov na vlastní oči, aby mohl situaci patřičně posoudit. Měli bychom si ale uvědomit, co se v Česku dělo po sametové revoluci. Panovala zde představa, že se většina zemědělské produkce do naší země doveze, a zemědělci na to reagovali.  Museli se navíc vypořádat s nepříznivým legislativním prostředím.

Poslední slova přidal Jan Hodovský. Varoval, že některým průmyslovým podnikům může být krátkodobě zakázáno průmyslové využití vody. Zatím ale žádný takový verdikt nepadl.

Fotografie znázorňující problematiku eroze

Protierozní mez stabilizující půdní blok proti erozi, FOTO: František Havlát

Začínající eroze půdy na cca 120 ha půdním bloku, FOTO: František Havlát

Protierozní mez s terénním převýšením cca 180 cm, FOTO: František Havlát