Rusko obsadilo ukrajinský Krym. Nyní nastupuje otázka, zda se skutečně oddělí, nebo jestli zůstane součástí Ukrajiny. „Já si myslím, že ta perspektiva (zachování Ukrajiny) je ještě pořád poměrně solidní, protože neexistuje žádný otevřený, alespoň prostřednictvím sdělovacích prostředků viditelný názor, že by se Ukrajina měla rozdělit," řekl Romancov. Podle Týdne.cz v této souvislosti připomněl, že se takto zatím nevyjádřil ani ruský prezident Vladimir Putin.

Romancov vidí jinou variantu, a to, že se Rusko pokusí se západními státy dohodnout na určité formě společné správy částí Ukrajiny, primárně Krymu. „Já si umím představit takovou autonomizaci Krymu, že by se de facto z Ukrajiny stala konfederace tvořená Ukrajinou a Krymem, nebo to, čemu se říká kondominium, to znamená společná správa nějakého území," uvedl Romancov. Rusko by si prý takovou podmínku mohlo dát pro stažení vojsk z Krymu.

Západ měl reagovat hned, když se změnila ruská vojenská doktrína

Z historických paralel vidí Romancov tu nejbližší v německém připojení Rakouska v roce 1938, po němž nacistický vůdce Adolf Hitler pokračoval v zabírání dalších území. „Když projde Krym, pak můžeme uvažovat o tom, že projde i východní Ukrajina," poznamenal.

„Západní státy si založily na problém tím, že ignorovaly všechno, co Rusko posledních pět let dělá. Když se předělala ruská vojenská doktrína, jednoznačně bylo řečeno, že NATO a jeho způsob chování je protivník. Na to okamžitě měla přijít reakce, a žádná reakce na to nepřišla," říká Romancov.