Median a CVVM v týdnu zveřejnily výstupy předvolebních šetření. ANO s velkým náskokem získalo třicet procent voličů, Piráti a ODS oscilují okolo dvanácti nebo třinácti procent, zbytek je pod deseti procenty. Podle Cabady s Babišovou třetinovou podporou v tuto chvíli neotřese prakticky nic.

V zásadě to podle jeho slov znamená, že třetina voličů je s jeho způsobem vládnutí a možná ještě více s jeho způsobem veřejné prezentace spokojena a necítí zásadní potřebu hledat alternativu. „Podle mne tento stav není dán nějakou zásadní kvalitativní proměnou české politiky po nástupu hnutí ANO do vlády, respektive k moci,“ myslí si.

Pro důkazy, že vláda vedená Babišem zásadně nezměnila dlouhodobé trendy české politiky, nešel daleko. Zmínil zadlužování státu prostřednictvím schodkových rozpočtů zaměřených primárně na „kupování“ významných voličských skupin. „Toto zadlužování se děje v situaci výrazné ekonomické konjunktury, tedy výrazná část české společnosti poměrně oprávněně nabyla dojmu, že strůjcem jejich ekonomického posilování je Andrej Babiš,“ dodává politolog.

„Zásadní je, že v české společnosti, inklinující k personalizaci politiky (Havel vs. Klaus, Klaus vs. Zeman, Paroubek vs. Topolánek apod.), by měl nyní naději na úspěch a porážku Andreje Babiše zejména silný lídr, jenž by nabízel podobné charakteristiky jako sám předseda vlády, i když s jiným programem,“ je přesvědčen Cabada a dodává, že takový lídr by se musel opřít o marketingové strategie a populismus.

V české politice chybí zásadní debata o směřování a budoucnosti země. Což nelze interpretovat jinak než jako neschopnost opozice nabídnout smysluplnou a pro voliče lákavou alternativu k Babišovi. „Jak říkám, alternativou, která by mohla zásadněji změnit poměry v podpoře hlavních aktérů, by byl silný antibabišovský populismus, asi jako když Miloš Zeman přišel kdysi v opozici vůči ODS s rétorikou tzv. spálené země (aby se pak na půdorysu opoziční smlouvy jím vedená ČSSD spojila s ODS a společně si rozebraly stát),“ dal Cabada na závěr za příklad.