Česku stále chybí jedna zastřešující instituce pro vyhodnocování hybridních hrozeb, říká členka komise Helena Langšádlová z TOP 09. „Budeme naléhat na to, aby vlastně právě byla jedna instituce, pokud možno na úrovni Úřadu vlády, která by koordinovala hybridní hrozby,“ podotkla Langšádlová. 

Dalším členem komise je již zmiňovaný Robert Králíček (ANO). „Někdo, kdo by byl koordinátorem, kdo by vlastně sdílel ty informace a samozřejmě by dával doporučení třeba premiérovi, vládě k dalším opatřením, ale i Sněmovně,“ řekl k roli instituce Králíček. Hybridní hrozby propojují různé metody, jak protivníka oslabit. Strategii České republiky vůči hybridním hrozbám má zpracovat Ministerstvo obrany. Za úkol to má od roku 2016. Strategie ale stále chybí. Ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) však potvrdil, že se na ní pracuje. Kdy bude hotová, však neví. 

Komise se chce také zaměřit na letošní podzimní krajské volby, dodává Králíček. „Krajské volby mohou být zajímavé z pohledu hybridních hrozeb, protože mluvíme dnes o dostavbách jaderných elektráren, mluvíme o aukci 5G sítí, a to jsou věci, kde samozřejmě některé státy mohou mít zájem ovlivnit mínění v České republice, takže určitě budeme reagovat na ty vzniklé kauzy, které třeba se mohou objevit v rámci krajských voleb,“ sdělil Králíček. Vznik komise kritizovali komunisté, podle nichž je taková komise zbytečná. I přesto tam má KSČM svého zástupce – Jiřího Valentu.

V Českém rozhlase Plus se vyjádřili také poslanec Jan Farský (STAN) a další člen komise Pavel Jelínek (SPD).

„Jde o specifikum té komise stálé, kterou zřídila Poslanecká sněmovna, v tom, že má přímý kontakt s legislativou. A takovou instituci dosud u nás nemáme a myslím si, že je to důležitý moment, že vlastně ta témata, která bude probírat tato komise a informace, které se u ní budou scházet, je možné skrz ni relativně rychle přetavit ve změnu zákonů. A to si myslím, že je přidaná hodnota,“ pravil Farský. Vznik další zastřešující instituce však vnímá jako nadbytečný, jsme ale podle něj na začátku debaty.

„My komisi vnímáme také jako záležitost, která má blízko k legislativě, která má v podstatě identifikovat, zda se jedná o nějakou hrozbu. Tady jsou to hrozby jak v oblasti kybernetické, vojenské... A nicméně si myslím, že by to bylo z tohoto pohledu zastřešující. Ona je zastřešující z pohledu legislativního, ale já bych více vítal, kdyby se srovnala záležitost v kybernetické obraně a v kybernetické bezpečnosti,“ sdělil Jelínek.

A co je podle Jelínka zásadní pro ochranu voleb? „Tak v každém případě – ochrana samotného aktu je podle mého názoru zákonem stanovená dostatečně. Doufám, že nedojde k nějakým výrazným změnám ve volebním zákonu, během nějakého měsíce nebo dvou. A ten je dostatečný. Tady se jedná o to, že ochrana voleb je v podstatě v tom, aby občané byli informováni, aby se byli schopni zorientovat, co jim který politický subjekt nabízí a v podstatě aby byli schopni rozeznat vlastně, co je dezinformace a co je reálná informace,“ řekl. Nová komise by měla stanovit, co je hybridní hrozbou, a co ne.