Istanbulská úmluva má hájit práva žen proti domácím násilníkům, proti lidem, kteří trvají na provádění ženské obřízky a tak podobně. Česká legislativa však již má nástroje, jak se vypořádat s jedinci, kteří se dopustí násilného činu na ženách. Z tohoto úhlu pohledu tedy podle poslance Nachera úmluvu nepotřebujeme.

„Jakkoliv nejsem příznivcem konspiračních teorií, z logiky věci se v tomto případě, a to na základě získaných informací, nemohu zbavit dojmu, že pod slupkou pozitivních motivů, ochrany slabších, boje proti násilí a nánosu obecných dobře znějících frází, se skrývá něco jiného, poněkud záludnějšího – indoktrinace nové politické ideologie relativizující nejen pohlaví,“ napsal v komentáři uveřejněném na serveru Novinky.cz.

• Celý komentář naleznete zde

„Ženy nebudou ženami, muži muži a já jsem se už přichytil při tom, že jsem spontánně znejistěl a zapochyboval, když jsem se své dcery, která je aktuálně v první třídě, zeptal, jestli se jí ve třídě líbí nějaký kluk. Přirozená otázka, řekli byste. No jo, ale v rámci politické hyperkorektnosti a nové genderové politiky jsem se jí měl zřejmě zeptat, jestli se jí ve třídě líbí kluk nebo holka, případně neutrálně, jestli se jí líbí někdo či nějaká osoba. Protože jinak se asi dopouštím nepřípustného ovlivňování vývoje svojí dcery, otázkou předjímající, že bude heterosexuálně orientována. Chápete to?“ zeptal se Nacher.

Poslanec uznává, že se sice někomu může zdát, že to přehání, ale Nacher to tak nevidí. Má za to, že kupříkladu ve Švédsku už se prosazuje genderově vyvážená výchova, kde se už o holčičkách nemluví jako o princeznách, protože by si mohly vybrat i jinou dráhu a v budoucnu by si vůbec nemusely chtít najít prince na bílém koni, s nímž by měly děti.