Úspora vznikla tím, že město nevyčerpalo celou částku určenou na běžné výdaje. Stejně tak se stalo v případě investic. Z celkových výdajů tvořily většinu běžné, které se vyšplhaly na necelých 35 miliard. Šlo o čerpání 49,93 procenta plánované částky.

Podle náměstka primátora Pavla Vyhnánka (Praha Sobě) je nízké čerpání výdajů na investice dáno zimním obdobím a také změnou ve vedení radnice, kdy noví radní musejí teprve projekty připravit a rozjet. „Čerpání investic bude určitě velkou výzvou jednotlivých radních,“ uvedl.

Investice činily 4,57 miliardy korun, a město tak využilo 16,21 procenta vyčleněné částky, což je téměř stejně jako v polovině loňského roku. Vliv na čerpání investic mělo mimo jiné to, že vedení města, které vzešlo z voleb loni na podzim, jejich rozdělení schválilo až letos v únoru. Zároveň některé investice se uskutečňují v létě, tudíž na ně ještě město nečerpalo finance. To se týká například školství.

Největší část příjmů tvořily daňové příjmy, které dosáhly 31,6 miliardy. Druhou nejvyšší částkou byly takzvané transfery, tedy například peníze přijaté od státu, a to 15,11 miliardy. Příjmovou část rozpočtu tvoří ještě nedaňové a kapitálové příjmy.

Praha v průběhu roku celkovou výši rozpočtu mění podle aktuálního vývoje hospodaření, a výše výdajů a příjmů se tak oproti původně schválenému rozpočtu mění. Příjmy tak jsou nyní zhruba 83,39 miliardy, výdaje 98,2 miliardy a investice více než 28 miliard.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy korun. Rozdíl pokryje ze svých zdrojů a příspěvků státu. Na investice zastupitelé vyčlenili 18,24 miliardy korun.