Za účasti několika desítek lidí, starostů, ale v hojné míře také úředníků úřadu se hovořilo o fondech, dotacích a budoucnosti EU. Padaly výrazy jako „chytrá města“ či zelenější Evropa. S tímto programem, nazvaným Café Evropa, pořadatelé objíždějí republiku již několik let.

„Tyto debaty jsou o to důležitější, že již v příštím roce, brzo v květnu, proběhnou volby do Evropského parlamentu. Myslím si, že je třeba ukázat, že záleží na tom, kdo nás bude zastupovat. Účast v minulých volbách patřila mezi nejnižší v Evropě – 18,2 procenta. Musíme si uvědomit, že to, co se v Evropě děje, je pro nás velice důležité, a musíme se zapojit,“ zahájil akci Petr Osvald.

Plzeň bez dotací – pustá a prázdná

Evropské fondy nám podle něj velmi pomohly. „Zkuste si zavřít oči – pozor, ať neusnete,“ zavtipkoval Osvald, „… a zkuste si představit, jak by vypadala Plzeň nebo celý region bez věcí, které byly financované z evropských fondů. V Plzni bychom neměli úpravnu vody, která je prakticky téměř nejmodernější v Evropě. Neměli bychom takové věci, jako Techmánie, neměli bychom divadlo, neměli bychom spoustu vybavení na univerzitě, neměli bychom vědecko-technický park. Sami si nejsme příliš vědomí, co všechno bylo financováno z fondů EU. Teď nový autobusový terminál, nádraží, které se jako koridor opravuje díky fondům. V obcích by nebyla spousta opravených škol, silnic, prostranství, náměstí. Když bychom si odmysleli, jak by vypadala naše města a naše obce bez prostředků EU, bylo by zajímavé srovnání,“ horoval pro Brusel a Štrasburk.

Poté vypočítával: „Evropa se musí nyní soustředit na několik věcí – to je Chytrá Evropa, Zelenější Evropa. Na Chytrou Evropu by Evropská komise chtěla soustředit 35 procent všech prostředků a na Zelenější Evropu 45 procent prostředků. Vítáme jako město Plzeň, že šest procent prostředků bude zaměřeno na městské projekty. Zbývá 19 procent na všechno včetně dopravy. Znamená to, že si stát bude muset pomoci, budeme muset dofinancovávat i z jiných zdrojů,“ informoval přítomné Petr Osvald. „Trápí nás ale míra kofinancování. V novém programovém období jsme jako ČR na vyšší úrovni z hlediska HDP, a tím jsme zařazeni do kategorie přechodových regionů. A financování by mělo být maximálně 55 procent. Což může být pro řadu starostů velice problematické,“ posteskl si.

„Nejde ani o to, kolik dostane ČR. Základní je, aby tyto prostředky byly směřovány na to, co potřebujeme. Chtěli bychom, abychom si to mohli vybrat sami. Jestli má Evropa cíl zaměstnanost, tak pro některé oblasti to pro nás znamená výzkumná centra, v některých oblastech, třeba na venkově či Šumavě, například cestovní ruch,“ dodal ve své úvodní části Osvald. „Když si představíte chytrou obec, která bude bez školy nebo bez vody, tak chytrou obec těžko vytvoříte. Evropské fondy pro nás mají bez diskuse jasný přínos. Nám jde o to, aby byly zaměřeny tam, kde občané pocítí jejich dopad a účinnost. Tím, jak se blíží volby do Evropského parlamentu, je podstatné, aby jak dnes mluvíme o EU jako o evropské přidané hodnotě, aby naši občané opačně cítili, že Evropa má přidanou hodnotu pro jejich životy. A to obzvláště nyní,“ zdůraznil Osvald.

Unie…

Poté se už ujal slova hlavní host odpoledne, generální ředitel Generálního ředitelství Marc Lemaitre: „Před šesti měsíci učinila Evropská komise návrh na dalších sedm let. Je to bezprecedentní. Bohužel jsme do toho museli zahrnout odchod Velké Británie z EU, protože představuje 50 procent HDP, což je obrovský příspěvek. Čelíme migrační krizi, ze které se zotavujeme, ale musíme konsolidovat kolektivní postoje, abychom zajistili, že ji zvládneme. Svět nečeká na EU, rychle se rozvíjí v oblasti technologií a EU momentálně toto tempo nedokáže udržet,“ spustil vysoký úředník svým bruselským úředním jazykem.

„Priority bych rozdělil do čtyř kategorií. První je migrace – ochrana našich interních hranic. Zmírnit dopad migrace tím, že pomůžeme zemím, ze kterých migranti přicházejí, tedy především západní Afrika, východní Afrika, abychom nabídli více příležitostí pro mladé lidi. Navracení nelegálních migrantů tam, odkud přišli. Jedním z rozpočtů je posílení nástrojů pomoci pro jednotlivé členské státy. Druhou kategorií je bezpečnost a obrana. Co se týče obrany, nechci, abyste mne špatně pochopili. Neznamená to dělat evropskou armádu. Znamená to být kolektivně efektivnější. Dnes máme velmi frekventovaný obranný průmysl v Evropě, který nemůže konkurovat velké americké obranné síle. Vytváříme různé společné obranné projekty, abychom měli lepší nástroje a podpořili autonomii v obraně. Také jsme během ekonomické krize viděli, že Evropa není jednotná v oblasti ekonomických otázek. Potřebuje strukturální reformu, mnoho dalších reforem a také navrhujeme nástroj, který by podpořil členské státy finančně. Státy, které se chtějí zapojit do strukturálních změn. Také ty, které potřebují nástroj, který by jim pomohl vyrovnávat se v průběhu celého ekonomického cyklu, který by snížil dopady, abychom nemuseli snižovat veřejnou podporu,“ pokračoval Lemaitre.