Základem dohody mezi zeměmi EU na trase a také státy, které v EU nejsou, je snaha dostat pod kontrolu nyní živelný pohyb desetitisíců lidí v oblasti. "Jedinou cestou, jak obnovit pořádek, je v nynější situaci zpomalení nekontrolovaného toku lidí," zdůraznil šéf komise.

Už při příchodu na jednání v neděli odpoledne ale politici upozorňovali také na zhoršující se humanitární situaci uprchlíků, kterou dál vyostří blížící se zima. "Je třeba zajistit, aby se s uprchlíky zácházelo humánně. Není možné, aby v roce 2015 byli lidé ponecháni na holičkách a museli v mrazu spát na poli," podotkl v noci Juncker.

Divoké přecházení hranic musí skončit

Do konce roku Řecko zvýší své přijímací kapacity na 30.000 míst, Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) zajistí poté s finanční podporu zemí EU dalších 20.000 míst. Stejný počet, tedy 50.000 míst, by mělo být vytvořeno také na balkánské trase jako takové.

Klíčovým bodem dnešní dohody je vznik kontaktních míst u vlád jednotlivých států už do 24 hodin tak, aby si země na balkánské trase - ať už členové EU či státy mimo unii - mohly velmi rychle vyměňovat potřebné informace.

"Musí přestat divoké přecházení hranic. Země se budou informovat například o intenzitě migračního proudu," vysvětlil Juncker novinářům. Jeden z bodů plánu tak uvádí, že země budou migranty od pohybu směrem k dalším hranicím přímo odrazovat, pokud o přesunu nebude informována vláda následujícího státu.

Kdo má nárok na ochranu v Evropě, by neměl končit v rukou pašeráků

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres věc na noční tiskové konferenci spojil s předpokládanou redistribucí uprchlíků mezi členské země Evropské unie, kterou by prý rád viděl jako trvalý mechanismus. "Cílem je vytvořit systém, aby ti, kdo mají nárok na ochranu v Evropě, se nemuseli vydávat do rukou pašeráků," podotkl.

"Neobvyklá doba si vyžaduje neobvyklý formát jednání," komentovala schůzku části členů EU a tří zemí mimo unii před novináři německá kancléřka Angela Merkelová.