Ministerstvo zdravotnictví musí naléhavě řešit další nepříjemný problém. V situaci, kdy ještě stále nejsou dostupná některá běžná antibiotika, léky na střevní potíže a také jiné medikamenty, došla trpělivost tisícům lékařů, kteří v nemocnicích musí sloužit vyčerpávající, mnohahodinové směny, a tak se řada z nich rozhodla odmítat další navýšené přesčasy, o kterých rozhodla minulý měsíc vládnoucí pětikoalice. Lékaře v tom podpořily jak jejich odbory, tak i další různá profesní sdružení. 

Koaliční poslanci totiž v rámci nutných změn v zákoníku práce (ZP), abychom se přizpůsobili legislativě EU, zvýšili počet možných zákonných přesčasů ze 416 hodin na dvojnásobné množství, tedy na 832 hodin. Po tvrdé reakci lékařů, kteří takové množství přesčasových hodin odmítli a poukázali na fakt, že by došlo kvůli únavě k fatálním chybám v jejich práci, zničení jejich rodinného života a také k odlivu odborníků do zahraničí, začal ministr Válek ustupovat a slíbil zmíněnou novelu ZP, která byla schválena Parlamentem v polovině letošního září, opět upravit. To ale už lékařům nestačí a předložili ministrovi další požadavky.

„Problém s přesčasy lze řešit pouze vhodnými systémovými kroky vlády. O tomto problému se ví už minimálně 15 let, kdy vyšla vyhláška Evropské unie o pracovní době, ale žádná vláda nevytvořila potřebný systémový krok. I zdravotníci a lékaři jsou jen lidé a nelze je donekonečna vydírat. Ministři zdravotnictví mohli v minulých letech sáhnout k přeorganizování práce v nemocnicích, například změnou kompetencí pro zdravotní sestry, zavedením systému konzultantů, zvýšením počtu studentů na vysokých školách, kteří mají o studium lékařství zájem. A také se mohla zatraktivnit a zvýšit prestiž lékařského povolání zlepšením nedostatečného ohodnocení práce zdravotníků, dala se nadefinovat páteřní síť nemocnic a bylo by rovněž vhodné zvýšit i počet lůžek následné péče,“ řekl nám k problému s přesčasy například Martin Sojka, zkušený primář interního a geriatrického oddělení z Městské nemocnice v Ostravě.