Během prvních deseti měsíců roku 2024 došlo na Ukrajině k dramatickému nárůstu dezercí vojáků, jejichž počet převýšil souhrn z předchozích dvou let války. Tento vývoj souvisí s rostoucími problémy Kyjeva při zajišťování dostatečného počtu vojáků na frontě, zatímco Rusko využívá své početní převahy k rychlému postupu a k získávání území na východě Ukrajiny, informuje britský deník Financial Times.

Jedním z nejvýraznějších incidentů byla dezerce stovek vojáků 123. brigády z jejich pozic ve Vuhledaru. Někteří z dezertérů pak uspořádali i veřejné protesty, kde kritizovali nedostatečné vybavení a výcvik. „Přijeli jsme (do Vuhledaru) jen s automatickými puškami. Říkali, že tam bude 150 tanků, bylo jich 20... a nic, co by nás krylo,“ řekl důstojník ze 123. brigády pro Financial Times. 

Důstojník 123. brigády uvedl, že jeho jednotka během tří let války nezažila žádnou rotaci, která by vojákům umožnila odpočinek, výcvik s nováčky a opravu vybavení. „Vuhledar nikoho kurva nepotřeboval,“ kritizoval důstojník nasazení ve Vuhledaru, městě zničeném před více než rokem, kde podle něj vojáci zbytečně riskovali životy. „Prostě je zabíjejí, místo aby je nechali rehabilitovat a odpočinout si.“

Podobné pocity vyčerpání, frustrace a psychických problémů sdílely desítky vojáků v Mykolajivské oblasti a v Záporožské oblasti, zjišťují Financial Times. Dezerce jsou projevem hlubší krize v ukrajinské armádě, která je podle vojenských analytiků přetížena a neschopna pravidelně střídat své jednotky. Nedostatek odpočinku a adekvátního vybavení demoralizuje vojáky a zvyšuje ztráty. Na druhé straně se objevují zprávy o korupci při odvodech, násilných praktikách náborových důstojníků a neochotě veřejnosti zapojit se do obrany země.

Mnoho vojáků dezertuje také během zahraničních výcvikových misí ve spojeneckých zemích. Například v Polsku každý měsíc uprchne průměrně 12 ukrajinských vojáků, uvedl pro britský deník anonymní polský bezpečnostní činitel. Polské ministerstvo obrany odkázalo s dotazy na ukrajinské úřady.

Ukrajinské úřady letos zahájily přibližně 60 tisíc případů proti dezertérům, což je téměř dvojnásobek oproti dvěma předchozím letům dohromady. Někteří dezertéři se přesto vrátili na frontu, zatímco jiní se skrývají nebo čelí vyšetřování. Aby povzbudil vojáky k návratu, ukrajinský parlament 21. listopadu schválil změnu pravidel, která umožňuje upustit od obvinění proti prvním provinilcům, pokud se vrátí ke svým jednotkám. Podle poslance Vadymy Ivčenka se díky této iniciativě vrací přibližně 20 % dezertérů. Jedna brigáda dokonce uvedla, že po zavedení komunikačního kanálu pro návraty zaznamenala stovky odpovědí od vojáků ochotných znovu nastoupit do služby.

Mezitím Rusko využívá své početní a materiální převahy k územním postupům, jaké nebyly zaznamenány od začátku války. Jen za rok 2024 obsadilo přes 2700 kilometrů čtverečních území, uvedl washingtonský think-tank Institut pro studium války (ISW). Loni to bylo „pouze“ 465 kilometrů čtverečních.

Ukrajinská vláda plánuje v příštích měsících povolat dalších 160 tisíc mužů, avšak čelí odporu veřejnosti a naléhání spojenců, kteří doporučují snížení věkové hranice pro odvody. Administrativa Joea Bidena vyzývá Ukrajinu k posílení armády prostřednictvím snížení věku pro odvod na 18 let a úprav mobilizačních zákonů.