Krejčí v rozhovoru s publicistkou Veronikou Sušovou-Salminen sdělil, že proběhnuvší summit dvou mocností lze považovat za úspěch. „Na rozdíl od většiny komentátorů, si myslím, že to v dané chvíli nešlo udělat. Co tam bylo důležité? Strategická stabilita. Tyto dvě velmoci se vrátily ke kontrole zbrojení. To by mohlo napomoci zklidnění situace, zmenšení nervozity. Druhý faktor, který byl důležitý a nezazněl příliš výrazně, byl, že se USA vyslovily pro to, aby se hledala mezinárodní pravidla pro pohyb v kyberprostoru.“ Vysvětloval Krejčí. Čína a Rusko podle něj přitom už před několika lety navrhovaly, aby se mezinárodní právo kyberprostorem zabývalo. Připomněl také, že prezident Putin se vyjádřil v tom smyslu, že nejvíc kyberútoků a narušení přichází právě ze Spojených států a Kanady.

Upozornil také na to, že na posledním setkání lídrů Evropské unie chtělo Německo s Francií využít situace, napodobit Bidenovy Spojené státy a zorganizovat rovněž summit EU – Rusko. „A nepovedlo se jim to, protože to zablokovalo Polsko a Pobaltské státy,“ řekl Krejčí a dodal: „EU rozhodně nemá společnou jednotnou zahraniční politiku. Má to, co zbyde z jednotlivých zahraničních politik členských států.“  

Krejčí také poukázal na určité faux pas a nevkus, kterého se dopustily Evropské země v čele s Německem, když na posledním setkání uvalily sankce na Bělorusko. „Nechci hodnotit, jaký je Lukašenko a že sankce jsou hloupý nástroj, ale ty sankce byly vyhlášeny 21. června v předvečer 80. výročí napadení Sovětského svazu nacistickým Německem. Ten útok šel přes Bělorusko a Bělorusko tehdy ztratilo 1,5 milionu obyvatel. Ten nevkus je do nebe volající,“ zlobil se politolog s tím, že když už, tak se měly sankce uložit o týden dříve nebo později. Svědčí to podle něj o tom, že lídři Západu ztrácejí kontakt s historií a srovnal to s nedávným jednáním některých představitelů Prahy.