„Došlo k určitému historickému okamžiku, kdy Evropská unie prostřednictvím vysokého představitele pro zahraniční záležitosti a bezpečnost pana Borrella a místopředsedkyně Evropské komise paní Jourové představila aktivní plán, jak bojovat s dezinformacemi, jak se proti nim stavět,“ načal na úvod Kartous k plánu EK, který počítá s tím, že by sociální sítě měly každý měsíc podrobně informovat Evropskou komisi o tom, co dělají proti šíření dezinformací, a také více spolupracovat s ověřovači faktů a používat oficiální zdroje informací. 

Jourová poodhalila, co stálo za vznikem plánu, v rámci něhož Brusel hodlá posílit unijní kapacity v odhalování a analýze dezinformací. „Internet může být zneužit jako zbraň pro šíření lživé propagandy a tlaku a manipulace lidí. Vychází to z širšího povědomí nebo zjištění, že internet je úžasná věc, která můžu zorganizovat účinnou a rychlou humanitární pomoc a zároveň to je pole, kde se může vytvořit nebo zesílit humanitární krize,“ osvětlila plán Jourová. 

Při dřívějších pandemiích tady dle ní nebyl podobný nástroj, který se dostal i k lidem zavřeným v karanténě vystaveným „bezprostřednímu informačnímu tlaku“.