„Čeští pacienti dostávají nejúčinnější léčbu z hlediska farmakoterapie, ale v radioterapii protonová terapie hledá své místo,“ říká Kubeš. Z hlediska hrozících nemocí představuje rakovina pro české občany noční můru, bojí se jí mnohem víc než např. cukrovky nebo infarktu. K riziku zrodu nádorových onemocnění přispívá také způsob stravování a pravidelnost stravování. Riziko nádorových onemocnění zvyšuje i stres, ale podle Kubeše neexistují jasná data o tom, o jak významný faktor jde.

Unikátní léčba

Protonové centrum může podle Kubeše prospět lidem s nádory v oblasti hlavy a krku či pacientům s léčbou prostaty, protože tento typ léčby podstatně snižuje rizika vedlejších následků z ozařování. „Protonová léčba je unikátní, protože dokáže lépe dodat dávku protonů do nádorového ložiska,“ tvrdí Kubeš. Vyjádřil se i k tomu, jak je možné, že neexistují jasné studie, které by prokazovaly prospěšnost protonové léčby. Tím, jak porostou počty léčených pacientů, bude možné na základě retrospektivních studií prokázat efektivitu.

Průkazné studie ale budou k dispozici zhruba za deset let. Proč? Na sběr dat např. u rakoviny prostaty je třeba asi 15 let a před patnácti lety u nás nebyla zdravotnická technika ještě na odpovídající úrovni.

Současná kapacita pražského centra je poměrně malá. Naráz může poskytnout péči asi dvaceti lidem, ale na rozšíření se pracuje. Centrum by mohlo vyléčit až 1500 pacientů, přičemž v českých poměrech by bylo možné touto cestou léčit až 3000 pacientů ze 60 tisíc onkologických pacientů u nás. Kubeš by v této souvislosti uvítal, kdyby si pacienti mohli např. více připlácet na vlastní pojištění a pak by si mohli léčbu v Protonovém centru spíše dovolit. Jedno ozařování stojí asi 25 tisíc korun a pokud jde o komplikovanější případ, může jít o podstatně vyšší náklady.