Slováci hodnotí členství v EU mnohem pozitivněji než Češi. Na Slovensku převládá pozitivní hodnocení u 51 procent dotázaných. Zatímco v ČR jsou názory zhruba rozpolcené, 37 procent hodnotí členství pozitivně a 35 procent naopak negativně.

Může za to prý především startovní pozice obou zemí, která byla odlišná, a ekonomický rozvoj Slovenska za poslední desetiletí byl tak markantnější než v tuzemsku. Slováci ale také lépe hodnotí využívání evropských fondů a mnohem častěji jsou schopni jmenovat alespoň jednoho europoslance než Češi.

Slovensko muselo o své místo v Evropě bojovat

Server ceskatelevize.cz cituje dva postoje vysvětlující český skepticismus vůči EU. Například europoslanec Libor Rouček dává český euroskeptický pohled za vinu postavě Václava Klause. „Na Slovensku až na malé výjimky jsou politické strany proevropské, dovedou pro Slovensko vytěžit z Evropy maximum. U nás je roky kvůli euroskeptikům nejen z ODS Evropa prezentována jako něco špatného, naše členství že je nevýhodné," řekl.

Podobný názor má i politolog Jacques Rupnik. Podle něj jde o zajímavý česko-slovenský kontrast. V Česku je to nejspíš pozůstatek toho, že Hrad deset let obýval euroskeptický Klaus, domnívá se Rupnik a dodává, že Slovensko naopak muselo o své místo v Evropě bojovat.

Průzkum zveřejněný serverem ceskatelevize.cz také zjišťoval, co lidé očekávají od poslanců, kteří je budou zastupovat v Evropském parlamentu. Představy občanů prý do velké míry vycházejí z požadavků, které zajímají občany na národní úrovni a vycházejí ze socioekonomických motivací. Proto je prý v obou zemích nejsilněji zastoupen názor, že europoslanci by se měli zaměřit na programová témata související se sociální politikou. Češi se navíc zaměřují na témata související s národní identitou a suverenitou a ohrožení imigrací.