Čaputové spíše důvěřuje 60 procent dotázaných a 18 procent jí spíše nevěří. Za Čaputovou a Zelenským skončil francouzský prezident Emmanuel Macron, který měl 42 procent důvěřujících a 27 procent těch, kteří mu spíše nevěří. Americký prezident Joe Biden se těší důvěře víc než třetiny respondentů, ale větší část oslovených, 45 procent, mu nedůvěřuje.

Za Bidenem se objevuje pětice politiků, kteří mají asi čtvrtinu důvěřujících, a to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, britský premiér Boris Johnson, maďarský premiér Viktor Orbán, polský prezident Andrzej Duda a německý kancléř Olaf Scholz. Necelá pětina české veřejnosti důvěřuje generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi, podobný podíl mu spíše nevěří.

Z hlediska podílu nedůvěřujících jsou u Čechů nejhůře vnímanými světovými politiky Putin a Lukašenko, jimž nedůvěřuje výrazná nadpoloviční většina oslovených.

Oproti sklonku roku 2021 vzrostla důvěra u Stoltenberga, von der Leyenové a Bidena. U Putina se zvýšil podíl nedůvěřujících a současně klesl podíl těch, kteří ruskému prezidentovi důvěřují. Mírně se snížila důvěra u Čaputové a Johnsona. U Lukašenka, na kterého se CVVM ptal naposledy v roce 2015, se zřetelně, o 13 procentních bodů, zvýšila nedůvěra.

Průzkum CVVM se konal od 8. března do 9. května a zapojilo se do něj 845 lidí starších 15 let.