„Kosovo se stává čím dál víc religiózní zemí,“ shrnul poslední vývoj Naim Rashhiti, analytik Institutu pro balkánskou politiku sídlícího v kosovské metropoli Prištině. „Nejméně 70 let tu nic takového nebylo. Je to pro nás úplně nová zkušenost,“ dodal. Podle něj je rostoucí religiozita součástí hledání kosovské identity. Mnoho tamních obyvatel se považuje za Albánce a přejí si spojit se s Albánií – zároveň však cítí, že jejich historie i mentalita už jsou jiné. A islám jako by tuto mezeru v jejich sebeuvědomění zaplňoval.

Kosovo, které se zatím drží přísně sekulárního modelu, se především potýká s radikalizací muslimů. Ta je způsobena vlivem zvenčí. V roce 2014 kosovské úřady přiměly odejít ze země celkem 14 islámských charitativních organizací, které byly finančně řízeny ze Saúdské Arábie, Turecka, Íránu a dalších blízkovýchodních zemí. Právě tam začali Kosovo vnímat jako úrodnou půdu pro fundamentalismus. A trvá to dodnes. K místním muslimům dnes hlavně z Turecka míří zhruba šest milionů eur ročně. Například na výstavbu mešit či na financování stipendií studentů islámských škol, kde se rozhodně nehlásá „měkká“ forma islámu.

Vláda, snažící se sílícímu vlivu islámu ze zahraničí bránit, moc úspěšná není. Policie už sice zatkla na 80 lidí včetně 11 imámů podezřelých hlavně z rekrutování bojovníků pro Islámský stát, zpravidla je však později propustí, aniž by je obvinila. Růst radikalismu se snaží brzdit i organizace Kosovská islámská komunita, tradiční dohlížitel na muslimy v zemi. Přesto se jí nedaří zabránit rozkvětu neoficiálních náboženských škol a modliteben. Nejzranitelnější jsou přitom nejchudší oblasti, kde je až padesátiprocentní nezaměstnanost – a tedy spousta zejména mladých mužů bez perspektivy.