Server Deutsche Welle upozornil, že agentura Frontex, která má na starost ochranu vnějších hranic EU, upozornila, že v roce 2022 se hranice EU pokusilo překročit na 330 tisíc migrantů. A v roce 2023 by to mohlo být ještě víc. A až čtvrtina žádostí o azyl nakonec končí v Německu, i když Německo není první zemí, přes kterou vstoupili migranti a uprchlíci do EU. Němci, a nejen Němci proto hledají cesty, jak pomocí zpřísnění legislativy možné budoucí migranty omezit v jejich dalších možných pokusech.

Podmínky přiznání azylu kupříkladu Dánsko zpřísnilo natolik, že v zemi žádá o azyl jen asi 180 lidí měsíčně. Naproti tomu v Rakousku to bylo v roce 2022 4 tisíce až 11 tisíc žádostí měsíčně. Italská vláda vyjednává s vládou v Tunisku, že bude severoafrické zemi vyplácet finanční prostředky, pokud tato zadrží migranty ještě na březích Afriky.

„Média a různé organizace pro lidská práva informovaly, že řečtí, chorvatští a polští pohraničníci se uchylují ke spuštění deportací nově příchozích migrantů. Migranti přistižení při vstupu do uvedených zemí jsou násilně vráceni do země, odkud přišli, bez řádného procesu. Dotyčné úřady však popřely, že by prováděly zatlačení nebo ‚refoulements‘, jak se jim říká, protože je evropské a mezinárodní právo zakazuje,“ uvedl server Deutsche Welle s tím, že Maďarsko je snad jedinou zemí, která otevřeně přiznává, že migranty, kteří se pokouší vstoupit do Maďarska, bez sdoudu deportují pryč ze země. Činí tak na základě nouzového zákona přijatého v roce 2015.

„Podle Evropské rady pro uprchlíky a exulanty bylo z Maďarska do Srbska vráceno přes hraniční plot asi 150 000 lidí bez větších okolků. Maďarská vláda uvedla, že toto odstrašování funguje,“ pokračoval server.

Polský premiér Mateusz Morawiecki chce jít podobnou cestou a před nadcházejícími říjnovými parlamentními volbami nahlas říká, že by rád vypsal referendum o tom, zda má Polsko odmítnout reformu evropské migrační politiky a dál důsledně chránit vlastní hranice, především hranice s Běloruskem.

Podle serveru katarské televize Al-Džazíra se i Lotyšsko má na pozoru a snaží se posílit ostrahu hranic s Běloruskem. Do země, která má necelých 1,9 milionu obyvatel se v poslední době pokouší proniknout stále více lidí z běloruské strany. Jen za posledních pár desítek hodin to podle serveru bylo 96 osob.

„Lotyšsko má ‚informace o možném nárůstu hybridních hrozeb‘, uvedla pohraniční stráž v úterý v prohlášení s tím, že běloruské úřady se stále více zapojují do organizování toku lidí – z nichž mnozí jsou žadatelé o azyl a uprchlíci – přes lotyšské hranice. Kvůli výhrůžkám uložila Pohraniční stráž zákaz dovolené. Pohraniční orgány navíc požádaly o podporu lotyšské ozbrojené síly a policii. Lotyšská ministryně obrany Inara Murnieceová poté podle zpráv nařídila armádě, aby na hranici rozmístila další síly,“ napsal server.