„My samozřejmě potřebujeme zjistit, jakým způsobem chytrá karanténa funguje v praxi, a my když sedíme v Praze, tak nevidíme, jakým způsobem se jednotlivé krajské hygieny zapojily do toho systému,“ poznamenal náměstek před kamerami.

Na jedno z pracovišť proto vyrazil na inspekci a zhodnotil, jakým způsobem je celý systém využíván. Ukázalo se, že u lidí, kteří nevyužívají tzv. chytré telefony, tento způsob chytré karantény nemá smysl uplatňovat.

„A když byl člověk 14 dní na jednom místě, byl třeba upoután na postel, tak pak nemá smysl generovat tu mapu,“ dal ještě jeden příklad.

Ale když se nakažený jedinec běžným způsobem pohyboval a vlastní chytrý telefon, který nosil při sobě, tak tam prý nakreslení tzv. vzpomínkové mapy smysl má. „Ty terčíky se objeví na místech, kde se zastavil na víc než 15 minut, a on asi pak může mnohem efektivněji vzpomenout, s kým si tam povídal, kde byl ten rizikový kontakt,“ uvedl pan náměstek.

Počítá s tím, že podobných vzpomínkových map by mohly vzniknout po 1. květnu tisíce. Právě na 1. máje by se měla chytrá karanténa rozeběhnout naostro v celé zemi, a to ve spolupráci s armádou, policií, ale i s hasiči. Propojit tyto všechny složky, tak aby se podařilo dát co nejrychleji rizikového jedince do karantény, chvíli trvalo.

Doplňkově je možné použít tzv. systém e-rouška, který po souhlasu uživatelů hledá mobilní telefony v okolí potenciálně nakaženého jedince.

Nakonec podotkl, že cestování do zahraničí se na ústředním krizovém štábu zatím neřešilo. Českým občanům jednoznačně doporučil trávit dovolenou v některém z českých krajů.