Zásadní problém u nás je, že se lidé nemají kam obrátit a říct si o pomoc, když potřebují, všímá si psycholog Špok. „Možnosti jsou opravdu velice malé. Osobě ve stavu psychiatrické nemoci by mohl pomoct klasický psychiatr. Někteří se ale mohou nacházet v šedé zóně ještě před duševní nemocí, ale zároveň jejich životy nejsou zdravé,“ říká s tím, že to pak vede k tragédiím, jakou bylo možné sledovat například ve Fakultní nemocnici Ostrava.

V Česku podle jeho slov chybí pro takové lidi hlavně nízkoprahová zařízení, kam by se mohli obrátit o pomoc, když mají pocit, že jim nikdo nenaslouchá. „Může jít o mnoho oblastí. Mohou mít obavy zdravotní, dluhové, nebo je může tížit situace s partnerem. Může jít ale i o strach, třeba z migrantů,“ říká Špok.

K masové vraždě v Ostravě ještě doplnil, že takovým činům předchází nezdravá osobnost; vybudovat ji zdravou je to, co musí dělat společnost neustále. „Bavíme se o vzdělávání a dalších institucích, které na lidi působí,“ dodává. V souvislosti s tím vyslovil názor, že čím více bude zbraní ve společnosti, tím více hrozí, že budou použity.

„Nezdravých osobností je v Česku celá řada a otázka je, na jaké škále se právě pohybují. „Naše společnost není něco, co můžeme nazvat zdravou společností. Nejde proto očekávat, že bude produkovat lidi, kteří jsou duševně totálně zdraví,“ zdůraznil s tím, že „po revoluci se z nás stali tak trochu sobci, kteří se starají hlavně o sebe, a svoboda je vlastně individuální sobectví“. Nyní je podle jeho slov potřeba hledat nějaký zdravý střed.

Chybí tu také prý něco podobného, jako byly společenské instituty, které fungovaly před druhou světovou válkou a před totalitami. „Na vesnici byl ochotnický spolek, kde se lidé scházeli, nebo Sokol a spousta dalších komunit. Zní to možná hloupě, ale schází to, že lidé někam docházeli, něco dělali a někdo je vnímal, nejen rodina. Dnes jsou takové komunity také, ale není to tak silné,“ všímá si psycholog.

I alkohol a drogy jsou podle Špoka příčinou mnoha podobných radikalizací a vražd. Politici s tím však nic nedělají a problém se podle psychologa velmi podceňuje. „Žijeme v době, kdy politik potřebuje získat především sympatie voličů, a ten, který by přišel s bojem proti alkoholové závislosti, samozřejmě podporu nezíská,“ poukázal psycholog na složitost celé situace.

Lidé by se podle psychologa měli hned od začátku také naučit rozeznávat, kdy je něco přespříliš začíná iritovat, například politika, která jim pak ničí životy. „Je dnes mnoho lidí, kteří jsou politikou opravdu frustrovaní, a to obrovsky emočním způsobem. Chodí na demonstrace, křičí tam. Frustruje je Babiš, nebo naopak. Pak vám taková frustrace začne proměňovat život a začne mít nad vámi moc,“ varuje Špok.

Velmi negativní vliv na osobnost člověka mají podle Špoka také sociální sítě. „Z nástupu moderních technologií jsme si vyžrali to nejhorší. Učíme se zacházet se sociálními sítěmi, ale moc to zatím nezvládáme. Jejich vliv je velmi negativní a lidé si neumí nastavit hranice, podobně působí média a jejich negativní zprávy,“ upozorňuje Špok.

Věří však, že se to vše časem změní. „Lidé se s nimi naučí pracovat, přijde další regulace a možná i cenzura. Ta může být prý paradoxně potřebná a správná,“ podotkl psycholog na závěr.