Veřejnoprávní Česká televize vysílala na dětském kanálu ČT:D pořad Bankovkovi, který má malé diváky obohatit v oblasti finanční gramotnosti. V dětském pořadu divák sleduje rodinku, kterou již zná z předchozích dílů. Jeden člen rodiny domů přinese výplatní pásku a rozčiluje se, kolik mu z jeho platu ukrojily daně. „Je to krádež,“ pronese. Kolem ramen jej však kamarádsky obejme postava v čepici, která se rozhoduje, že mu to vysvětlí.

„Daně jsou povinná platba do státního rozpočtu,“ recituje. Platí ji všichni a je zákonem vymahatelná. „A kdo své příjmy zatají a daň nezaplatí, může být i odsouzen za daňový únik,“ varuje. Daně odvádíme do společné pokladny, ze které jsou nám všem poskytovány služby. „Daně jsou nutná, ale užitečná věc,“ poučuje stále kverulujícího kolegu.

Poté se ženská postava pročítá knihou, kterou ji věnovala její daňová poradkyně a v níž jsou sepsané skandály a odhalení týkající se daní. Například v osmnáctém století v Británii se vybírala daň z oken. „Mělo to své opodstatnění, protože větší domy s více okny si kupovali bohatší lidé. No a ti museli platit vyšší daně,“ směje se postava v čepici a dodává, že takové zdanění bohatých mělo své opodstatnění. Ostatní poznamenají, že v takovém případě by raději okna zazdívali, aby nemuseli platit tolik, čímž ale daňového fanouška opět rozčílí.

„Z těch daní se platí věci důležité pro nás všechny. Třeba nemocnice, knihovny, divadla, vodovod, zoologické zahrady,“ vyjmenovává. Kverulant ale trvá na svém – kdyby mu nestrhávali peníze z platu, měl by jich tolik, že by si to všechno mohl platit sám. Jak by to dopadlo, kdyby si lidé všechno platili sami, se dozvíme vzápětí. Atmosféra se mění, je temno a postavy si musejí svítit svíčkami, protože nefunguje veřejné osvětlení. Postava, která má místo čepice tentokrát na hlavě kápi, vysvětluje svému kamarádovi, který se raduje, že mu bez daní zbylo více peněz, že má strach o svou kamarádku, která musí jít z práce po ulici a bez daní přestalo fungovat nejen veřejné osvětlení, ale i policie.

Odvysílání pořadu pro malé, snadno ovlivnitelné diváky, vyvolalo řadu emocí a rozhořčených reakcí. Libertariánský autor a publicista Martin Urza, který dlouhodobě zastává myšlenky volného trhu, napsal České televizi otevřený dopis. Inkriminovaná epizoda podle Urzy nesplňuje poslání dané České televizi zákonem. Nejde totiž o objektivní, vyvážené a nestranné informace. Pohled, že bez státu by služby, jakými jsou například hasiči, zanikly, vidí Urza jako zavádějící. Uvádí příklad z Dánska, kde hasiči běžně fungují na tržní bázi. Podobně se vyjadřuje i o problému státních a soukromých nemocnic, kritizuje přitom interpretaci, že bez státu by lidé neměli na lékařské ošetření, kterou dětským divákům pořad nabídl.

„Dále se domnívám, že když Česká televize tvoří pořad o daních a veřejných službách, je sama ve střetu zájmů, neboť i ona je veřejnou službou, takže může mít tendenci vyvolávat – byť třeba v dobré víře – silný dojem, že veřejné služby jsou potřebné a nezbytné. Neobviňuji Vás ze zlého záměru, avšak může docházet k nechtěnému ovlivnění vyznění pořadu kvůli tomu, kdo je zadavatelem,“ píše v dopise Urza a ukazuje na možný střet zájmů.

Celé znění otevřeného dopisu ZDE

Pořad kritizoval také politik Luboš Zálom ze strany Svobodných, který na svém blogu viní Českou televizi z indoktrinace dětí a ptá se, zda chceme Českou televizi, která „provádí soustavnou, cílevědomou ideovou masáž a vystavuje propagandě i malé děti.“ „Česká televize je fašistickou institucí, hrozbou svobodě i demokracii v této zemi,“ píše dále Zálom.

Na otevřený dopis i na blog Luboše Záloma reagovala dramaturgyně Alena Müllerová přímo na stránkách České televize. Podle ní chce každý veřejnoprávní médium jen podle svých představ. Pořad brání jako poučný, zábavný a vydařený.

„Česká televize vysílá na Déčku vzdělávací pořad Bankovkovi pro děti od 8 do 12 let. Zábavnou formou vysvětluje dětem základní pojmy ze světa financí, například, co to jsou peníze, jak spořit, co je to osobní rozpočet, úvěr a k čemu jsou daně. Ze zorného úhlu dramaturga a podle sledovanosti i z pohledu dětí jde o pořad vydařený. Scénky s postavami z českých bankovek jsou vtipné, doplňující vlogy s animacemi Pavla Koutského přehledně shrnují obsah a dávají informace do kontextu. Jako dramaturgyně jsem čas od času měla za úkol nějaký ten pořad o finanční gramotnosti připravit. Není to zrovna jednoduché téma. Takže klobouk dolů před každým, komu se něco takového podaří zpracovat srozumitelnou a zábavnou formou. Přesto se Bankovkovi, konkrétně díl o daních, stali terčem kritiky, vedené ovšem nikoliv z hlediska uměleckého či řekněme pedagogického,“ chválí počin pro děti Müllerová.

Müllerová pak objasnila, jaká je podle ní motivace kritiků: „Luboš Zálom pak dochází k tomu, že Česká televize vytváří svou vlastní politickou agendu a je tedy fašistickou institucí. Člen Strany svobodných občanů uzavírá svůj blog tím, že zestátnění České televize by bylo o něco lepší než současná ‚veřejnoprávní mlha‘, protože ČT by se dostala pod politický dohled, ačkoliv jako ideální řešení se mu jeví privatizace televize veřejné služby.“

Bouřlivá kritika dětského pořadu je pro ni novou zkušeností. Zestátnění médií veřejné služby vidí jako návrat před druhou světovou válku, připomíná také, že během války a v době po ní se média stala nástrojem totalitní propagandy. Právě to podle Müllerové vedlo k tomu, že byl zaveden koncept médií veřejné služby v podobě, v jaké jej známe dnes.

Podle Müllerové dochází vždy, když se má konkretizovat obsah médií veřejné služby, ke střetu odlišných zájmů jednotlivců. „Pokud nějaký program nevyhovuje jeho vkusu, nebo mu neporozumí, má pocit, že televize neplní službu a není důvod si ji platit,“ míní dramaturgyně.

Celá reakce dramaturgyně ČT je ZDE.