Nejdříve se s Urbanem podíváme do historie Blízkého východu. Ten získal svoji podobu po porážce Osmanské říše v první světové válce, kdy jej zformovaly západní mocnosti. Bez jejich nadvlády však nastal chaos, ze kterého povstalo několik vojenských režimů, což vedlo k rozpadu „umělých států“. Podobnou budoucnost Urban prorokuje Libanonu, Iráku a Sýrii.

V současné době jsou jen dvě možnosti, jak to všechno dopadne. Ta první, lepší, spočívá v tom, že si tamější mocnosti rozdělí dnes již prakticky neexistující území Sýrie. Ta druhá možnost je pak nekonečný konflikt ozbrojených skupin. „Pokud k němu dojde, v každém případě to bude znamenat masové vyhánění, další miliony uprchlíků, přesídlování obyvatelstva – a genocidu.“

Podle něj není důležité, kdo v Sýrii nakonec vyhraje, jelikož to hlavní se odehraje až po konci konfliktu, ať ten již dopadne jakkoliv. „To podstatné se odehraje až potom. Turecko a Írán se v každém případě zbaví západního vlivu v regionu, který vždy považovaly za svoji mocenskou sféru – a použijí k tomu služby putinovského Ruska, které ve své protizápadní zášti na Blizkém východě skončí jako žoldnéř v cizích službách,“ vysvětluje Urban a dodává, že Rusku jde jen o jedno a tím je „oslabení a rozklad Evropské unie.“

Rusko využilo toho, že USA jsou v současném „oknu bezmoci“, jak nazval období prezidentských voleb bývalý srbský prezident a válečný zločinec Slobodan Miloševič. Žádný prezident USA totiž nepodstoupí před volbami žádnou otevřenou válku či zahraniční intervenci. A Putin, podle Urbana stižený psychickou poruchou, tak využívá současné situace k tomu, aby upevnil svou pozici.

Celý text zde

„Expanzivnost Ruska vychází z paranoidní nedůvěry v demokracii a touhy obnovit imperiální moc za každou cenu,“ píše Urban a vysvětluje, že Putin trpí takzvaným „syndromem supervelmoci.“ „Vede k paranoidnímu vnímání skutečnosti, polarizaci postojů, pocitu osobní nadřazenosti, vůdce se postupně ztotožňuje se státem a nakonec u něj převládne přesvědčení o nevyhnutelnosti konečného střetu mezi imaginárními silami dobra a zla,“ diagnostikuje Urban ruského prezidenta.

„Cílem Putina, který osobně do puntíku naplňuje popis této destruktivní diagnózy, ovšem není zničit Evropu, ale demontovat Evropskou unii,“ připomíná Urban a rozebírá ruské snahy v posledních letech. To totiž Evropu celou dobu testuje, kam až může zajít, ať se jedná o energie, invaze na cizí území a další. A také podporuje všechny protievropská a extrémně nacionalistická seskupení v Evropě, která volají po vystoupení z EU.

„Stojíme před možností podstatně závažnější uprchlické krize, směřující do Evropy, jejíž velká část přestává věřit sama sobě i evropské integraci. Česká republika je v tomto okamžiku slepá, hluchá, nespolupracující – a stále zbytečnější. Je to stát, který ještě nepochopil, že osamocen nemá šanci,“ vysvětluje Urban a na závěr ještě varuje, že než nám to všechno dojde, „obsadí ruská armáda další kus Ukrajiny“.