Benzin je v Česku aktuálně dražší o 18 procent než před invazí. Ještě horší je situace pro řidiče, kteří tankují naftu, ti v současnosti za stejnou cenu ujedou o čtvrtinu méně kilometrů. Nafta totiž zdražila dokonce o 28,6 procenta. O něco rychlejší bylo zdražování už jen v Polsku, palivo je tam ale nesrovnatelně levnější kvůli zásahům tamní vlády a české ceny zdaleka nedohání.

Mnozí Češi kritizují Fialův kabinet, že nezavedl dostatečná opatření, aby českým občanům a firmám v rámci vysokých cen pohonných hmot ulevil. Podle šéfa horní komory je dnes spotřební daň na naftu minimalizovaná, nižší už prý být nemůže.

Celý rozhovor najdete ZDE

Hovoří především o Putinovu zdražování. „Je to Putinova vina, jde o zdražování vyvolané Putinem. Na druhou stranu my nemůžeme nechat padnout naši zemi,“ dodává Vystrčil s tím, že první věc, kterou jako politici musejí dělat, je myslet na své obyvatele. „Budeme muset být schopni vysvětlit, co pro Ukrajinu děláme a proč to děláme,“ dodává.

Je podle něj důležité, aby lidé věděli, že vláda v první řadě myslí na ně, na jejich problémy, na zdražování. „Pomoc Ukrajině a na Ukrajině je vlastně pomoc nám,“ zmínil, že pokud bychom Ukrajině nepomáhali, tak se Putin nezastaví a přijde i k nám.

Ve čtvrtek vláda schválila snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,50 koruny na litr. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Petr Fiala (ODS). Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. 

Ke snížení spotřební daně již delší dobu vyzývaly vládu mimo jiné dopravci, podle kterých dosavadní opatření vlády byla pro ně nedostatečná. Snížení spotřební daně bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) platné od 1. června do 30. září. Kabinet v reakci na růst cen paliv také schválil balík novel, které ruší silniční daň a přimíchávání biosložky do pohonných hmot. 

Tématem byl kromě jiného také prezident Miloš Zeman. Senát se proti němu ozval, senátorům vadí milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. Ač si Vystrčil myslí, že to nic nezmění, považuje za nutné vyjádřit, že horní komora nesouhlasí s tím, jak prezident „špiní“ ústavu. „Nesouhlasíme s tím, jak Miloš Zeman znevažuje úřad prezidenta. Snažíme se to dát najevo. Proto jsme prezidenta vyzvali, aby úřad vykonával v souladu s literou zákona,“ vysvětluje.

Stačilo by prý, aby prezident Miloš Zeman dělal jenom to, co slíbil: „Pokud udělí milost, bude to výjimečně, poté, co skutek projedná Ministerstvo spravedlnosti a dá k tomu stanovisko, poté, co se ukáže, že se jedná třeba o vážně nemocného člověka nebo jde o případ, který je skutečně hodný amnestie,“ řekl Vystrčil, podle kterého by podání žaloby pro hrubé porušení ústavy v tomto případě nemělo nyní šanci na úspěch.