„Milý Micíku, vláda nakoupila pro naše žáky skvělé a levné antigenní testy. V Rakousku se stejnými otestovali 480 000 žáků a pozitivitu odhalili u 180 z nich. Tedy ani ne půl promile. I nejlepší testy označí za nakažené asi 1 % nenakažených. To znamená, že testy buď vůbec nefungovaly, nebo žáci při testování švindlovali, aby nemuseli do karantény,“ začal své pravidelné hlášení Flegr.

„Nakoupit miliony antigenních testů určených pro testování osob s příznaky nemoci na testování osob bezpříznakových a prosadit si do řady předpisů, že pro preventivní testování se musejí v Česku používat antigenní testy namísto stejně nákladných, ale nesrovnatelně citlivějších PCR testů, je samo o sobě husarský kousek hodný italské mafie,“ píše vědec s tím, že k tomu navíc nakoupit testy, které v Rakousku očividně nefungovaly, by se asi ani ona mafie neodvážila, protože by jí to přišlo blbé.  

Flegr pak nejdříve v textu podrobně vysvětlil, v čem spočívá výhoda PCR testů pro školy. „Na výsledek PCR testu z nosohltanu je možné se spolehnout až tři dny, z úst asi dva dny, protože tak dlouho bude trvat, než se virus v těle čerstvě nakaženého natolik namnoží, aby se mohl přenést kapénkami či aerosolem na jinou osobu.“

„Antigenní test se hodí pro dva účely – pro rychlé třídění pacientů s jasnými příznaky onemocnění na ty s covidem a bez covidu (k tomu byl vyvinut), a dále pro testování například osob před krátkodobou návštěvou v domově seniorů. Už pro testování osob před vstupem do divadla nebo na sportovní zápas se antigenní testy nehodí, protože jsou pomalé. Ano, je to tak – vlastní antigenní test sice trvá jen asi čtvrt hodiny, laborant však zvládne najednou vyšetřit asi tak čtyři vzorky. PCR sice na obvyklých přístrojích trvá hodinu, ale najednou se vyšetří 384 (nebo na větších přístrojích také 1 536) vzorků.“