Ti, kdo se zabývají hospodářskou politikou vlády, asi znají zkratku NERV, neboli Národní ekonomické rady vlády. Jedná se o odborný poradní orgán, který v roce 2022 (tedy po vytvoření vlády premiéra Fialy) obnovil svou činnost. Původně tento orgán založil Mirek Topolánek v roce 2009. „Úkolem NERVu je iniciovat a navrhovat zásady a parametry reforem klíčových veřejných systémů, které mají dominantní vliv na zdravé veřejné finance, konkurenceschopnost české ekonomiky a transparentnost veřejného sektoru,“ uvádí se na stránkách orgánu. Složení pak také schválila současná vláda.

„K obnovení činnosti Národní ekonomické rady vlády jakožto svého poradního orgánu kabinet Petra Fialy přistoupil v reakci na současné problémy české ekonomiky způsobené dopady pandemie nemoci covid-19, neúměrným růstem cen energií a důsledky ruského vpádu na Ukrajinu,“ uvádí se dále na stránkách tohoto poradního orgánu, stejně jako definice jeho zaměření: „NERV se zaměří především na opatření v oblasti podpory podnikatelského prostředí a zaměstnanosti, finančního sektoru a veřejných financí tak, aby stát byl schopen dostát zajišťování poskytování veřejných statků a současně zmírnil negativní dopady na reálnou ekonomiku.“

Řada členů pochází z byznysového prostředí. Například Martin Diviš, generální ředitel pojišťovny Kooperativa a prezident České asociace pojišťoven, Helena Horská, členka dozorčí rady Raiffeissen banky či Ján Lučan, člen představenstva ČSOB. Poměrně málo je ale zastoupen výrobní sektor. V NERVu má zastoupení v podstatě akorát v osobě Pavla Neseta, vedoucího Katedry ekonomie a práva na Škoda Auto Vysoké škole a v Zuzaně Ceralové Petrofové, prezidentce společnosti výrobějící klavíry Petrof.

Nedávno dal NERV vládě návrh 37 opatření na povzbuzení ekonomického růstu v ČR, například jak otevřít pracovní trh pro kvalifikované pracovníky ze zahraničí, což by mělo řešit nedostatek pracovní síly. Doporučil zpružnit zákoník práce, snížit odvody z nízkých mezd, změnit dávkový systém, aby víc motivoval lidi k práci, nebo omezit počet lidí, kteří jsou hluboko v exekucích, aby nepracovali jen na černo. Dále se zaměřuje i na dostupnost školek a na reformy ve školství obecně, neefektivitu veřejné správy, zjednodušení povolení výstavby a sjednocení stavebních norem s Německem a Rakouskem. Velkou pozornost věnuje NERV preventivním prohlídkám ve zdravotnictví nebo usnadnění odpočtů firmám, které provozují vlastní výzkum.

Jak ale informoval server E15, společnost Petrof, kterou vede právě členka NERVu Zuzana Ceralová Petrofová, bude přesouvat svou výrobu do Indonésie. V této jihoasijské zemi bude dle serveru vyrábět levnější modely pian. „Dlouho jsme se této cestě bránili. Dokud to šlo a dokud bylo v Česku dobré podnikatelské prostředí. Náklady na pracovní sílu, která je zároveň čím dál méně kvalifikovaná, energie i na materiály se ale podstatně zvýšily. Asijské konkurenci, která zvládne vyrábět výrazně levněji, už dokážeme jen stěží konkurovat. Rozhodli jsme se proto, že si necháme vyrobit levnější modely pian v Indonésii,“ uvedla Ceralová Petrofová.

Indonéský výrobce je prý firma, která vyrábí pro další světové značky. „Indonéský partner nástroje zhotoví, Petrof je odkoupí a poté prodá – konkrétně se bude jednat o cenově dostupnější pianina a klavíry,“ uvádí E15. V Česku pak budou vznikat dražší modely.

„Výrobní náklady budeme mít v Indonésii přinejmenším o polovinu nižší než v Česku. Výroba v Hradci se co do počtu kusů zmenší, ale ne o moc,“ tvrdí prezidentka firmy. E15 uvádí, že energie se firmě Petrof prodražily třikrát za poslední tři roky, o polovinu pak stoupla cena za nákup dřeva. Ale Petrofová zmiňuje i rostoucí daň z nemovitosti, mzdy nebo nedostatek kvalifikované pracovní síly. Přitom NERV navrhl daň z nemovitosti ještě navýšit.