Ve čtvrtek 1. listopadu zamítl Městský soud v Praze odvolání publicisty a politika Adama B. Bartoše. Dvouletá podmínka s tříletou zkušební dobou pro publicistu a politika Bartoše tak platí.

Bartoš se původně odvolal proti rozhodnutí prvoinstančního soudu, který jej odsoudil k podmíněnému trestu kvůli vydávání protižidovských knih, článků, komentářů a za protižidovské, protiimigrantské a protiislámské projevy.

„Vítejte v totalitě,“ zahlásil publicista a politik Adam Bartoš před novináři po opuštění soudní síně po vyslechnutí pro něj nepříznivého rozsudku. Vzápětí přiznal, že se soudit chce dál, a prostřednictvím mimořádného opravného prostředku tak svou kauzu hnát až k Nejvyššímu soudu.

Na otázku jednoho z novinářů, zda mu přijde normální šířit nenávist, z čehož jej soud uznal vinným, Bartoš v odpovědi naznačil, že to takto nevidí.

Uznal ale, že od chvíle, kdy byl za své texty a projevy obsahující antisemitismus odsouzen podmínečným trestem, změnil rétoriku. V politice ale prý pokračuje dále, Bartoš je předsedou strany Národní demokracie, nacionalistické strany, která je například podle dřívějšího názoru Ministerstva vnitra či soudního znalce stranou extremistickou (nicméně strana se s vnitrem o toto soudí).

Bartoš ve svém odvolání argumentoval tím, že prvoinstanční soud neprovedl kompletní důkazy a zejména že nepřečetl jím vydané knihy. Tuto námitku ale odvolací soud odmítl s tím, že materiály dokládající Bartošovu publikační činnost (články, aktivity na sociálních sítích a záznamy mluvených projevů) soud posoudil.

Soud rovněž odmítl „obranu odsouzeného, že inkriminované projevy a texty by neměly být v demokratickém státě souzeny jako trestné činy a že jsou oprávněnou realizací základních práv a svobod“ s tím, že meze základních práv a svobod jsou upraveny zákonem, jak je psáno v ústavě například za účelem ochrany demokratického zřízení či etnických nebo náboženských menšin a „končí tam, kde jsou vážně ohrožena práva a svobody druhých“.

Adam B. Bartoš před soudem...

Podle soudce je podmíněný trest pro Bartoše soudem mírným. Soud nicméně ocenil to, že Bartoš od svých radikálních aktivit upustil. V případě, že by se však ukázalo, že v nich opět začal pokračovat, mohl by se podmíněný trest změnit v odnětí svobody natvrdo, připustil soudce.

Soudce rovněž v odůvodněném rozhodnutí argumentoval tím, že na jedné straně stojí svoboda politického aktivismu a svoboda vyjadřování, na straně druhé pak hodnoty jako ochrana civilizovaného společenského soužití či ochrana menšin, zájmy na bezpečnosti státu a další. Právě tyto svobody musely být v případě Bartoše před svobodou projevu upřednostněny. Padla rovněž slova o společenské škodlivosti antisemitismu a xenofobie.

Bartoš v minulosti působil jako novinář serveru Aktuálně.cz a iDNES.cz. Později kvůli neshodám odešel a založil zpravodajský web prvnizpravy.cz. Na internetové stránce Wikipedia se lze dočíst o tom, že je Bartoš vyznavačem nejrůznějších konspiračních teorií. Rovněž proslul i alternativním výkladem událostí vraždy Anežky Hrůzové (případ Leopolda Hilsnera a údajné rituální vraždy, ve které se občansky angažoval pozdější první československý prezident Tomáš Masaryk), který se odlišuje od většinového historického konsenzu. Bartoš je rovněž autorem publikací, jejichž názvy hovoří za vše. Jsou to například tituly Obřezaná republika a Obřezaná republika 2.

K soudu přišel Bartoše podpořit i hudebník a někdejší neúspěšný prezidentský kandidát Petr Hannig. Ten během prezidentské kampaně Bartoše zaměstnal jako svého tiskového mluvčího.