Zkušený diplomat zhodnotil současné diplomatické vztahy mezi Českou republikou a Ruskem. „Česko-ruské vztahy, to můžeme potvrdit, jsou nejhorší v dějinách. Formálně udržujeme diplomatické styky, ale jde jen o formální bezobsažný vztah. Naše vztahy jsou ne přátelské, ale jsou jen forma. Fakticky žádné nerozvíjíme,“ řekl. Na otázku, zda by diplomatické vztahy měly být za současné situace války na Ukrajině s Ruskem vůbec rozvíjeny, odvětil, že vychází především z předpokladu, že nemáme vystoupit z koridoru Evropské unie. „Nemáme hrát izolovanou roli vůči Rusku mimo Evropskou unii. Ale paradoxně jediná šance pro Ukrajinu je pouze jednání a dosažení cíle, nějaký kompromis, případně referendum o určité území, ale bez jednání si neumím představit, že by válka skončila,“ zdůraznil.

Podle exministra je třeba přesvědčit partnery jak v Evropské unii, tak v Severoatlantické alianci, aby k jednání došlo. Současně připustil, že v unii nepanuje shoda, zda mohou či nemohou na území Schengenu a unijního prostoru Rusové, kteří utíkají před mobilizací. „My a Poláci říkáme ne, Evropská unie říká, že to možné je. Jsme mimo koridor, je třeba stále tlačit, aby byl postoj v Evropě synchronní a my se mohli podílet na jeho tvorbě, nikoliv ho pasivně přijímat,“ doporučil.

Co se gestem vlajek získalo?

Napjaté vztahy mezi oběma zeměmi ukazuje nejen počet zredukovaných diplomatů, ale také obtížnost získat vízum, zjišťování černých staveb na ruských ambasádách nebo odstranění plotu u Českého domu v Moskvě, což česká strana označila za narušení majetku. „Český plot je přesně ukázkou toho, co se může stát. Všimněte si, že je po dvou dnech ticho. Ať je to, jak je, jsme právní stát a musíme dodržovat právo. Ruská strana, jak se ukázalo, nic neporušila, my jsme něco porušili – náš plot byl kousek za uznanou plochou. Hned to v médiích ztichlo. Kdyby ruská strana nepoukázala, že ten plot měl jít jinudy, nepřišlo by se na to, ale neslyšel jsem od našeho ministra, že plot byl zbourán oprávněně,“ sdělil Cyril Svoboda.

Vztahy s Ruskem prý poznamenaly globální problémy a jde o mimořádně závažné věci. „Nechci řešit, jestli se hádají o plot nebo barák. To je pod úroveň toho, o co jde – o pocit rozdělení poválečné Evropy, vztah k Rusku, o svobodu Ukrajiny – a my řešíme, jestli zboříme dům nebo se snížíme na nejnižší úroveň zápasu a budeme chodit s krumpáči bořit plot. To se mi zdá vhodné pro aktivisty, pro mladé lidi, ale ne pro stát,“ upozornil s tím, že podobně špatné vztahy s Ruskou federací má i Polsko. „Možná ještě horší, ale i francouzský prezident Macron a další vyslovili přání udržet kontakt s Ruskem. My děláme silácká gesta u nás doma pro domácí publikum, ale určitě komplikujeme všeobecnou dohodu unie o jednoduchou dohodu vůči Rusku,“ naznačil Svoboda krok ministra vnitra.

Vít Rakušan (STAN) totiž nechal v den státního svátku vzniku samostatné Československé republiky vyvěsit na budovu svého ministerstva českou a ukrajinskou vlajku. Mezi nimi visel zobrazený pytel na mrtvoly, z něhož vyčnívá hlava ruského prezidenta Vladimira Putina. Dlouholetý lidovec Svoboda se domnívá, že takové gesto sice nemůže nynější špatné vztahy zhoršit, ale jen utvrzuje postoje: „Podle mne je to chyba, protože se ještě více rozdělí domácí publikum a jestli něco rozděluje domácí publikum, pak jsou to tato gesta. Někteří lidé jsou kategoricky proti, jiní výrazně souhlasí a otázka je, co se tím gestem získalo. Určitě ne hledání shody ve společnosti,“ podotkl.

Svoboda: Rakušan by měl vytáhnout peněženku

Byl to však právě Rakušan, který se ostře vyhranil proti šibenicím použitým veřejností při protestech s tím, že je třeba „skončit s pandemií nenávisti“. Jak spolu oba přístupy korespondují? „Vnímám to tak, že vyvěšení vlajek se znázorněným pytlem na mrtvoly bylo gestem hlavně vůči domácímu publiku. Rozumím tomu, kdyby byly volby, pak bych mohl přimhouřit oči, ale žádné volby neprobíhají. Mně proto úplně uniká, kdo byl adresátem zprávy a co se tím mělo získat. Nikdo nepochybuje o postoji české vlády k Ukrajině, někteří souhlasí, někteří jsou proti, ale nikdo nepochybuje o postoji České republiky na evropské i severoatlantické úrovni. Takže co se tím mělo umocnit?“ ptal se Cyril Svoboda.