Než v roce 1453 osmanští Turci dobyli Konstantinopol, dnešní Istanbul, stál v tomto srdci byzantské říše největší křesťanský chrám celého světa – Hagia Sofia. Když se po první světové válce Osmanská říše rozpadla, zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk nechal chrám označit za muzeum.

Stávající turecký prezident Recep Tayyip Erdogan však na rozdíl od sekulárně smýšlejícího zakladatele Turecka klade důraz na muslimské kořeny své země. Z chrámu Hagia Sofia proto znovu nechal udělat mešitu – a v čele velkého davu vkráčel do tohoto svatostánku na muslimskou modlitbu.

Řekové nad touto proměnou pláčou, protože chrám Hagia Sofia považují po stovky let za srdce své pravoslavné víry. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis prohlásil, že proměna chrámu Hagia Sofia v mešitu je „urážkou civilizace 21. století“. „To, co se dnes v Konstantinopoli stalo, není demonstrací síly, ale důkazem slabosti,“ řekl předseda řecké vlády.

Řecko a Turecko jsou spolu poslední dobou na nože. Turecko posílá k řeckým ostrovům lodě a na dně moře hledá ložiska tolik potřebných surovin.