Válka na Ukrajině trvá již 494 dní a washingtonský Institut pro studium války (ISW) s odvoláním na informace ruské strany napsal, že Ukrajinci dál provádějí ofenzivní operace na nejméně čtyřech úsecích fronty, především na pomezí Záporožské a Doněcké oblasti. Rusové také tvrdí, že ukrajinské útoky úspěšně odrážejí a dosahují-li Ukrajinci nějakých územních zisků, jsou minimální.

„Předseda sboru náčelníků štábů USA generál Mark Milley připustil, že ukrajinské protiofenzivní operace budou trvat déle, než někteří západní pozorovatelé očekávali. Uvedl, že ukrajinské síly postupují přes obtížná minová pole a denně postupují od 500 m do 2 000 m,“ napsal institut.

Ruské zdroje také tvrdí, že ukrajinské síly provádějí na jižní Ukrajině průzkumné operace v menších skupinách, z nichž některé údajně čítají sedm až devět osob. Pokud je to tak, pak by to znamenalo, že ukrajinské síly se v současné době nepokoušejí o rozsáhlé operace, které by vedly k rychlému územnímu postupu. ISW připomněl, že ukrajinští představitelé dokola oznamují, že ukrajinské síly zatím nevyčlenily podstatnou část svých sil na protiofenzivní operace a hlavní fázi protiofenzivy zatím nezahájily.

I tak už Ukrajinci dosahují úspěchů v okolí Bachmutu, Rusové sem podle ISW přesouvají další jednotky a pokud tyto jednotky nebudou stačit k zastavení ukrajinských operací, Rusové budou podle institutu čelit dilematu, zda k Bachmutu povolat další jednotky a oslabit tím jiné úseky fronty.

Ředitel CIA William J. Burns v této situaci v rozhovoru pro BBC konstatoval, že válka na Ukrajině je pro ruského prezidenta Vladimira Putina zhoubná. Toto své tvrzení propojil s povstáním Jevgenije Prigožina a části jeho Wagnerovců. „Prigožinovy akce byly živou připomínkou zhoubného vlivu Putinovy války na vlastní společnost a vlastní režim", řekl.

„Nespokojenost s válkou bude v ruském vedení nadále hlodat. Tato nespokojenost vytváří pro nás v CIA příležitost, která se naskytne jednou za generaci,“ upozornil Burns. Tím měl na mysli roli agentury při náboru lidských agentů pro poskytování zpravodajských informací. Tuto příležitost si prý CIA nenechá proklouznout mezi prsty.

Nevyjádřil se přímo k nedávným zprávám deníku Washington Post, že před vzpourou tajně navštívil ukrajinské hlavní město.

Problém je podle Burnse v tom, že se v Rusku rozšířila myšlenka, že má-li být Rusko opět veliké, skutečnou mocností, pak to nepůjde bez toho, aby Moskva ovládla Ukrajinu. To byl podle Burnse Putinův dlouhodobý záměr, který z pohledu šéfa amerických špionů není radno podceňovat. „Tato tragická a brutální fixace již Rusku přinesla ostudu a odhalila jeho slabiny," řekl Burns.

Jenže ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle všeho nemůže spát klidně. Na tiskové konferenci se španělským premiérem Pedrem Sánchezem naznačil, že se obává zeslabení proudu pomoci z USA a to jak pod taktovkou demokratů, tak případně pod taktovkou dnes opozičních republikánů.

„Máme podporu obou stran. V jejich kruzích však existují různá sdělení ohledně podpory Ukrajiny. Od některých republikánů přicházejí zprávy, někdy nebezpečné zprávy, že podpora může být menší,“ uvedl Zelenskyj.

Na Zelenského slova upozornila americká zpravodajská stanice CNN.

Ukrajinský prezident také prohlásil, že Rusové válku prohrávají, na Ukrajině už nedosahují dalších úspěchů, a tak začínají hledat viníka. Dokládá to podle něj i nedávná vzpoura zakladatele soukromé armády Wagnerovců Jevgenije Prigožina. „Musíme využít této situace k vytlačení nepřítele z naší země,“ řekl. 

V bojích na východě Ukrajiny bylo podle Zelenského zabito na 21 tisíc Wagnerovců a dalších 80 tisíc bylo zraněno. Ukrajinci prý nebudou takto plýtvat lidskými životy, protože poklad Ukrajiny je skryt právě v jejich lidech a právě proto se může zdát, že současná ofenziva postupuje jen pomalu.

„Každý metr, každý kilometr stojí životy. ... Můžete něco udělat opravdu rychle, ale pole jsou hustě zaminovaná. Lidé (jsou) naším pokladem. Proto jsme velmi opatrní,“ uvedl Zelenskyj.