Koudelka také uvedl, že po snížení počtu ruských diplomatů v Praze jsou možnosti zpravodajského působení Ruska proti Česku velmi omezené. Za jedno z největších rizik označil dezinformace, na čemž se shodl i s dalšími účastníky konference. O riziku ruských útoků na kritickou infrastrukturu hovořili i další účastníci, o Česku jako o cíli však přímo nehovořili.

Rusko útočí na energetickou infrastrukturu a civilní cíle na Ukrajině. Ruské síly bojující na Ukrajině dostaly nového velitele. Armádní generál Sergej Vladimirovič Surovikin, který bojové zkušenosti získával např. v Sýrii, má mezi vojáky přezdívku „surový“. A jako nový velitel vojenských sil na Ukrajině tuto svou pověst bezezbytku naplňuje. Po jeho nástupu čelí ukrajinská města další vlně ostřelování.

Rakety dopadají na Sumy na severu země, na Záporoží na jihu země i na samotný Kyjev. O útocích informuje mimo další média i BBC. Smrtící střely zasahují domy obyčejných lidí. Dokládají to videa kolující po sociálních sítích.

Koudelka připomněl, že Rusko označilo Česko jako svého nepřítele. „A Rusko svého nepřítele, tedy nás, NATO a západní společenství, chce zničit,“ prohlásil Koudelka. „A k tomu využije všechny prostředky, všechny možnosti, které má,“ zdůraznil. Dodal, že právě dezinformace jsou jedním z velmi silných prostředků, které Rusko používá. „A přece na to ta země musí reagovat,“ prohlásil. „Protože když to neuděláme teď, tak možná nebude koho chránit,“ dodal.

Tím, že se po odhalení příčin výbuchů ve Vrběticích podařilo zásadně snížit počet pracovníků ruské diplomatické mise v Praze, se zásadně snížil i počet ruských zpravodajců na českém území. Nyní je v Praze na ruském velvyslanectví šest diplomatů a kolem dvaceti administrativních pracovníků. Ruské zpravodajské působení z tradičních pozic je velmi omezené, poznamenal šéf BIS. Dodal, že Rusové jsou nyní nuceni používat jiné způsoby. Varoval před snahou počet ruských diplomatů opět zvýšit. Je si jist, že tyto snahy přijdou a budou zakrývány různými důvody.

Koudelka se přimlouval i za to, aby součástí české reakce na válku na Ukrajině nebyla jen vojenská a diplomatická podpora, ale i pomoc ruským organizacím hájícím lidská práva a svobody. „To považuji za velice důležité,“ řekl.

Ruské možnosti poškodit českou stranu jsou značné a nelze je v krátkém horizontu zcela eliminovat. Lze se ale vyvarovat vytváření nových zranitelností. Rusko problémy ve společnosti nejen vytváří, ale snaží se zesilovat ty existující. Týká se to hlavně dopadu cen energií, pohonných hmot a s tím souvisejícího zdražování spotřebního zboží a rostoucí inflace, uvedl Koudelka.

Řekl, že Rusko se snaží vyděsit obyvatele západních demokracií ve třech oblastech. První z nich je tvrzení, že bez Ruska nebude dostatek energie na zimu, a proto je nezbytné se s Ruskem dohodnout. Druhým je tvrzení, že protiruské sankce v konečném důsledku poškozují víc Evropany, a proto nemají smysl. Třetím tvrzením je, že západní země upřednostňují pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům před pomocí vlastním lidem.

„Jedním z největších rizik z hlediska aktivit Ruské federace je snaha narušit jednotný postup členských států proti Rusku,“ řekl šéf kontrarozvědky. Jedním z nástrojů může být podle něj navazování dvoustranné spolupráce, které může mít podobu například dodávek surovin za snížené ceny.

Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík poukázal na to, že dezinformace nejsou nikde definovány, na rozdíl například od šíření teroristického obsahu, který definuje nový evropský předpis. Vyslovil obavu z toho, že na boj s dezinformacemi nebudou současné demokratické nástroje stačit. Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun poznamenal, že pro zpravodajskou komunitu bude výhodné, pokud ohledně dezinformací bude existovat jasná právní úprava.