„Původní plán bylo dostavět bloky v Temelíně. S tím se začalo pracovat v roce 2008 a pak se začaly věci natahovat a zpomalovat,“ odpověděla Drábová hned v úvodu na otázku, proč dostavujeme Dukovany, a ne Temelín, když Temelín je mladší. „Přišly komplikace a začaly se projevovat důsledky finanční a ekonomické krize. Kdyby šlo vše podle plánu, byla by touto dobou v pokročilé fázi temelínská trojka,“ upřesnila.
Na tu pak prý měla plynule navázat příprava dukovanské pětky. „A to proto, aby v Dukovanech byl okolo roku 2035 k dispozici blok, který nahradí dva z těch současných čtyř, které půjdou v té době do penze,“ uvedla s tím, že jak se však věci změnily, vše se posunulo a nakonec dostaly Dukovany přednost. „Náhrada Dukovan je aktuálnější a mnohem větší prioritou,“ dodala.
Pokud by se nepodařilo nový blok Dukovan včas postavit, nabízí se prý několik scénářů. „První možnost je odněkud dovézt výpadek osmnácti procent naší spotřeby, které pokrývají Dukovany,“ uvedla s tím, že však v roce 2035 může nastat komplikace, jelikož Evropa, co se týká stabilních zdrojů pro základní zatížení, je na tom podobně jako Česko, tedy nic moc se nestaví. „V tom roce 2035 nebudeme mít nejspíše odkud brát, a když, tak za vysoké ceny,“ vysvětlovala.
Jako druhou možnost pak zmínila pokusit se ušetřit, ale vzhledem k tomu, že spotřeba elektřiny pomalu narůstá, pro Drábovou úsporná opatření zůstávají velkým otazníkem. „Měli bychom na nich každopádně ale pracovat, jelikož naše energetická nenajedenost není malá,“ uvedla.
Třetí možnost, která se nabízí, by podle Drábové mohla být schůdná a reálná, a sice postavit jednu, dvě či tři plynové elektrárny. „Plynová elektrárna má velkou výhodu, že je postavená velmi rychle, asi za pět let, jaderná tak za dvacet,“ připomněla s tím, že nevýhoda plynové elektrárny oproti jaderné je však ta, že pokud se zdvojnásobí cena kubického metru plynu, prakticky se zdvojnásobí i cena kilowatthodiny z plynové elektrárny.
„Zdvojnásobí-li se cena uranu pro jaderné palivo, tak se to na ceně kilowatthodiny z jaderné elektrárny projeví nárůstem dvaceti procent, to je rozdíl oproti dvojnásobku,“ řekla a připomněla, že však i jaderná elektrárna má své nevýhody. „Tou nevýhodou je hlavně to, že je to projekt, který je už na začátku velmi investičně náročný. Ta investice má pak dlouhodobou návratnost, a to dnešní svět nemá rád,“ zdůraznila a zmínila, že úvahy o tom, jestli se Dukovany zaplatí, kdy a jaký vliv to bude mít na cenu elektřiny, jsou věštěním z kávové sedliny.
„Vždycky je to ale tak, že to má vliv na ceny elektřiny, pokud se do té zakázky někdo pustí a bude to muset zaplatit stát, zaplatí to spotřebitelé,“ připomněla Drábová.
Životnost elektráren je zruba šedesát let, tím pádem by se mohlo zdát, že u Dukovan je ještě potenciální rezerva. „Šedesát let budou mít dukovanské bloky odpracováno v roce 2045. Kvůli bezpečnosti je ale padesát let provozu rozumnějších. Pokud v roce 2035 nebude připravená varianta, může se ale stát, že se půjde do prodloužení životnosti na šedesát let,“ připustila Drábová, která následně poukázala na to, že jaderné elektrárny procházejí pravidelným přehodnocováním bezpečnosti v intervalu deset let.
Závěrem se vyjádřila k plánu rozdělení ČEZ tak, že by část, která bude plně ve vlastnictví státu, dostavbu Dukovan měla na starosti a zaplatila by ji. „O plánech rozdělení ČEZ na dvě části slýchám, ale zatím jsem úplně nepochopila, proč si takové plány jako rukojmí berou výstavbu jaderné elektrárny,“ uzavřela s tím, že je fakt, že klasické energetické firmy, jako jsou třeba E.ON nebo RWE, takové rozdělení podstoupily, ale nemyslí si však, že tím hlavním a jediným důvodem je usnadnění výstavby jaderné elektrárny.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab