Západ sice hovoří o podpoře pro Ukrajinu tak dlouho, jak bude třeba, v zákulisí se však mluví o válečném ultimátu pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, píše německý deník Bild. Podle něj půjde o nátlak na Kyjev v případě, že ukrajinská protiofenziva bude neúspěšná a do podzimu se nepodaří Ukrajině dobýt zpět okupovaná území.

„Za prvé. Osobně jsem skeptický k tomu, že by existovala šance, že by do podzimu Ukrajina dobyla zpět svá území, o která přišla za prvé po roce 2014 a za druhé po 24. únoru minulého roku. Za druhé. Podpora Západu je limitovaná i v tom, že všechno, co Ukrajina žádá, aby byla úspěšná, jí Západ buď nemůže, nebo nechce dát. Nemůže dát je o tom, že nemá tolik techniky a především munice, kterou by Ukrajinci potřebovali. Armády už jsou na svých limitech. Pak jsou tu zbraňové systémy, které jí dát nechceme, to znamená letadla a další techniku, kdy odkazujeme na to, že ji nepotřebují. Viz poslední vyjádření Bidena k letounům F16,“ komentuje bezpečnostní poradce generál Andor Šándor.

Šándor vidí dilema mezi tím, jak politicky podporujeme Ukrajinu a dáváme najevo něco, co nejsme schopni splnit. Jak je veřejné PR v rozporu s tím, co jsme schopni nebo ochotni udělat. „Je velmi kontroverzní říkat, zda máme Ukrajinu podporovat tak dlouho, aby vyhrála, než ji Rus celou rozbije. Máme řadu politiků, kteří věří, že Ukrajina může vyhrát, a každý jiný názor je ostrakizován. Na druhou stranu se realisticky zvažuje varianta, že Ukrajina vyhrát nemusí,“ popsal Šándor, který připomíná, že Rusko je země zvyklá strádat. „Země, která má daleko větší potenciál jak vojenský, tak lidský. Je to země, která bohužel sankcemi tolik neutrpěla. Zároveň bychom si měli říct, že Rusko vůbec není izolováno. Je mnohem více zemí, které nepřistoupily k sankcím. Dokonce i Turecko, země Severoatlantické aliance, nepřistoupilo k sankcím,“ uvedl Šándor. „Rusko je schopné pokračovat v konfliktu mnohem delší dobu než Ukrajina. Proto si umím představit, že to má dvě dimenze. Jednu politickou otevřenou, ale i druhou, kdy může docházet k výzvám. Je možné, že i cesta Bidena do Kyjeva 20. února byla o tom, aby se začalo uvažovat o jiném řešení než trvat na tom, že Ukrajina osvobodí ještě letos celé své území. Neralistické,“ dodal.

Stav na bojšti popisuje bezpečnostní poradce takto: „Ukrajinci sice zaznamenali nějaké taktické úspěchy, měli úspěchy na operační úrovni, osvobodili Charkovskou oblast a část Chersonské. Na strategické úrovni bohužel nevyhrávají.“          

Bezpečnostní dohoda? „Způsob alias chytrá horákyně.“

Severoatlantická aliance by mohla nabídnout Ukrajině bezpečnostní dohodu, která by Kyjevu po konci války s Ruskem zpřístupnila větší množství moderních vojenských technologií. To by mělo přimět Kyjev k zahájení jednání o příměří s Ruskem. Jenže je to reálné? „Hledání způsobu alias chytrá horákyně. Nebude to členství v NATO, ale něco víc než neutralita nebo jiný způsob spolupráce? Obávám se, že samozřejmě jedním z důvodů nezákonné ruské invaze byly i ruské námitky, pokud šlo o militarizaci Ukrajiny. Nejsem si jist, že tohle bude Rusku po chuti. Můžeme argumentovat, že Rusům do toho nic není. Ale prakticky se Rusové snaží zemi ničit proto, aby nebyla militarizována. Obávají se, že z území Ukrajiny by mohl být zahájen útok na Ruskou federaci,“ uvedl Šándor.  

Bezpečnostní smlouva by neměla takovou váhu jako plnohodnotné členství v Alianci. Na Ukrajinu by se tak nevztahoval závazek vzájemné obrany mezi zeměmi NATO a v zemi by nebyli trvale rozmístění vojáci Severoatlantické aliance. Větší dostupnost moderních západních zbraní by ale mohla Moskvu odradit od dalších útoků na sousední zemi.