Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu k národu vyhlásil částečnou mobilizaci, která má umožnit ruské armádě využít své zálohy a nasadit na Ukrajině početnější sílu. Tento dlouho očekávaný tah má Rusům pomoct zvrátit nepříznivý vývoj války v posledních týdnech. Po masivní ukrajinské protiofenzivě v Chersonské a Charkovské oblasti na začátku tohoto měsíce ruská vojska ztratila území o rozloze několik tisíc kilometrů čtverečních, načež se i v ruských médiích začaly objevovat kritické hlasy volající po ostřejší akci. Ruská hlava státu nakonec přistoupila k tomuto řešení, o němž se dlouho spekulovalo a po kterém volaly nacionalistické hlasy z řad domácí opozice.

Projev ruského prezidenta Vladimira Putina znepokojil publicistu Jiřího Vojáčka. Zatímco mnozí zdejší komentátoři podceňují schopnost Ruska účinně využít oznámenou mobilizaci ke zvrácení průběhu konfliktu, Vojáček projevil značné obavy o osud Ukrajiny. Na sociální síti Twitter se nechal slyšet: „Na rozdíl od kolegů si nemyslím, že pouhý přísun vojáků nic nezmění, naopak. Rusko ročně odvádí 270 tisíc vojáků, mobilizace JEDINÉHO ročníku záloh je tedy půl milionu vojáků. To situaci změní naprosto zásadně. Je čas začít Ukrajině dodávat nové typy zbraní.“

Narozdíl od kolegů si nemyslím, že pouhý přísun ????vojáků nic nezmění, naopak. Rusko ročně odvádí 270 tisíc vojáků, mobilizace JEDINÉHO ročníku záloh je tedy půl milionu vojáků. To situaci změní naprosto zásadně. Je čas začít ????Ukrajině dodávat nové typy zbraní?? pic.twitter.com/1DfIjyOJ0c

— Jiří Vojáček?? (@carramba66) September 21, 2022

O plánované ruské mobilizaci se předtím skepticky vyjádřil výsadkář Ivo Zelinka, který po odvysílání Putinova proslovu napsal na twitter: „Současná ruská armáda není armáda mobilizačního typu a její schopnost mobilizace paradoxně od 24. února graduálně klesá. Půjde o to udržet v uniformě ty, kteří už v ní jsou a možnost používat vojáky základní služby na frontě.“

Pokládáte správné otázky, tudíž asi tušíte odpověď.

Současná ruská armáda není armáda mobilizačního typu a její schopnost mobilizace paradoxně od 24. února graduálně klesá.

Půjde o to udržet v uniformě ty, kteří už v ní jsou a možnost používat vojáky základní služby na frontě.

— Ivo Zelinka (@IvoZelinka) September 21, 2022

Obdobně se vyjádřil i Mark Martin z oddělení válečných studií londýnské King’s College, který se domnívá, že mobilizace už Rusům příliš nepomůže, neboť kvalitní výcvik civilisty na vojáka trvá několik měsíců. Rusové, jejichž aktuální situace na bojišti je prý kritická, tolik času nemají.

Jiří Vojáček píše, že klíčové je, aby západní země nadále Ukrajině posílaly vojenskou techniku, zejména zbraně nového druhu. Ve stejném duchu se vyjadřuje většina českých i unijních představitelů. Experti se však neshodnou na tom, zdali západní vojenská pomoc dokáže válku Ukrajině vyhrát. Někteří analytici předvídali, že dodání amerických raketových systémů HIMARS může představovat zásadní zvrat ve vývoji konfliktu. Bývalý americký plukovník, který působil jako poradce v administrativě prezidenta Donalda Trumpa, Douglas Macgregor, je ovšem toho názoru, že západní vojenská podpora Ukrajiny je neúčinná. Upozorňuje na zprávu CBS z jara tohoto roku, podle níž se velká část pomoci rozkrade kvůli vnitřní korupci ukrajinského systému. Dále se domnívá, že Ukrajina nemá dostatečný lidský kapitál na to, aby moderní techniku využila. Podle něj by bylo lepší začít vyjednávat o míru.