Ed Arnold z Royal United Services Institute tvrdí, že Rusové možná napadnou EU, a to brzy. Nikoli možná jednou, někdy v daleké budoucnosti, ale už za dva roky, tedy v roce 2027.
Dělá Donald Trump svou práci dobře?Anketa
Arnold určil i místo, kde Rusové na EU mohou udeřit. Oním místem je tzv. Suwalki Gap – úzký koridor mezi Polskem a Litvou, který spojuje pobaltské státy se zbytkem území NATO.
Pokud by Němci chtěli do něčeho investovat, podle analytika mají investovat do tanků Leopard 2 A8, do střel Taurus a do bojových vozidel Boxer. A pak do věcí, které se na Ukrajině ukázaly jako účinná obrana proti ruským útokům, především do systému protivzdušné obrany IRIS-T. A pak také do starších tanků Gepard, které se Ukrajině také osvědčily. A pokud se něco osvědčilo, bude dobré do toho vložit další peníze. „Ukrajina ukazuje, že nemusíte mít vždy to nejlepší. Jen musíte být o něco lepší než váš soupeř,“ poznamenal Ed Arnold.
V této souvislosti vyslovil analytik jedno varování. Varoval před přílišnou závislostí evropských členů NATO na amerických zbraních, jako jsou stíhačky F-35, nebo systémy protivzdušné obrany Patriot. V době, kdy ve vztazích po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu panuje mezi USA a EU jisté napětí, měly by podle analytika evropské státy NATO hledat k těmto systémům evropské alternativy.
Server Politico upozornil, že vedle techniky schází Němcům i dostatek lidí v armádě. Personální mezery se vláda pokouší zaplnit lákáním dobrovolníků do ozbrojených složek, ale server Politico vyjádřil jistou pochybnost, zda to bude stačit. „Čas se krátí,“ zaznělo varovně.
Plány budoucí koalice CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) prý zahrnují zaslání povinného dotazníku všem 18letým mužům. Ženy ho mohou vyplnit, pokud se jim bude chtít. Vybraní zájemci budou pozváni, aby se zapsali, ale pouze pokud se k tomu sami rozhodnou. Tento plán vzešel z kanceláře německého ministra obrany, kterým stále je sociální demokrat Boris Pistorius. Očekává se, že zůstane ministrem obrany i pod kancléřem CDU Friedrichem Merzem.
Byly zločiny Davida Kozáka dostatečně a uspokojivě vyšetřeny?Anketa
„Pokud se armádě nepodaří v blízké budoucnosti výrazněji motivovat více mladých lidí k dobrovolnictví v ozbrojených silách, Bundeswehr nebude mít potřebný počet aktivních vojáků a vycvičených záložníků,“ řekl Christian Richter, podplukovník a právní expert Německého institutu pro obranná a strategická studia, think-tanku Bundeswehru. „To by ohrozilo obranyschopnost Německa – jak z hlediska národní obrany, tak kolektivní obrany v rámci NATO. Tyto dvě věci nelze oddělit,“ dodal.
Server Politico upozornil, že čísla vypadají hrozivě. Ukazují totiž, že z řad Bundeswehru více lidí odchází, než do něj přichází a z těch, kteří přicházejí, asi třetina odpadne během prvních fází výcviku. Podle serveru je to důsledek celých desetiletí práce politiků, kteří záměrně Bundeswehr upozaďovali.
„Potřebujeme 100 000 dalších vojáků, a to okamžitě – a co nejrychleji,“ řekl minulý týden publiku na Německé radě pro zahraniční vztahy generál Carsten Breuer, nejvyšší německý vojenský velitel s tím, že Německo by v budoucnosti potřebovalo asi 460 tisíc vojáků. Toto číslo prý zahrnuje aktivní síly, záložníky a bývalé vojáky, které Německo musí být schopno povolat v případě velké krize. V současnosti má Bundeswehr asi 182 tisíc vojáků.
Server magazínu Forbes upozornil, že vedle personálního posílení německá vláda nakoupí pro Bundeswehr také prostředky elektronického boje, rušičky dronů a další techniku. Armáda prý hodlá investovat i do satelitů a do rozvoje umělé inteligence.
Podle magazínu Forbes Berlín v současnosti utrácí za své ozbrojené síly kolem 68 miliard dolarů ročně.
Ale pokud Rusko porazí Ukrajinu a vydá se k útoku na EU, bude nejen německá armáda z pohledu magazínu Forbes potřebovat jednu zásadní věc víc než cokoliv jiného. Munici, munici a zase munici.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Souhlasíte s tím, že ruský útok na EU hrozí už v roce 2027?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Jirka Nový
