Ukrajinci se ruským agresorům brání už 765 dní a podle prezidenta Volodymyra Zelenského se jim momentálně podařilo stabilizovat frontu, zastavit postup ruských okupantů. Podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) však není jisté, jak dlouho bude toto tvrzení platit. Podle ISW je klíčové, jaká rozhodnutí v dohledné době padnou ve Washingtonu, ale také v Paříži, v Berlíně a samozřejmě i v Kyjevě a v Moskvě. Analytici ISW předpokládají, že Rusové budou pokračovat v útocích a pokusí se Ukrajince zcela vyčerpat, dřív než dostanou jakoukoli pomoc od západních spojenců. A pokud se pomoc opozdí opravdu hodně, případně nepřijde žádná, Rusové prý mohou dosáhnout významných vojenských úspěchů.

„Zelenskyj uvedl, že ukrajinské síly nejsou připraveny bránit se dalšímu velkému ruskému útočnému úsilí, očekávanému v květnu nebo červnu 2024. … Všudypřítomný nedostatek může Ukrajinu nutit upřednostňovat omezené zdroje na kritické sektory fronty, což zvyšuje riziko ruského průlomu v jiných méně dobře vybavených sektorech a činí frontovou linii celkově křehčí, než se zdá,“ upozornil institut. „ISW odhaduje, že ruské síly zabraly 505 kilometrů čtverečních území od zahájení útočných operací v říjnu 2023 a získaly tak mezi 1. lednem a 28. březnem 2024 téměř o 100 kilometrů čtverečních území více, než v posledních třech měsících roku 2023,“ pokračovali v popisu pro Ukrajince obtížné situace analytici.

Další problém představuje slábnoucí ukrajinský deštník protivzdušné obrany. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba oznámil, že ruské síly odpálily 190 raket různých typů, 140 bezpilotních letounů Shahed a 700 klouzavých bomb na cíle na Ukrajině mezi 18. a 24. březnem.

Rusové už jednou ovládli nemalou část na severu a východě Ukrajiny. Boje se vedly i u města Sumy, než Ukrajinci na podzim 2022 celou oblast osvobodili od ruských orků, jak sami nazývají příslušníky cizí armády. Zelenskyj také oznámil, že Rusové teď opět hromadí síly i v tomto regionu a může dojít k opětovným bojům o Sumy a další města.

Skutečností je, že frontová linie má asi 1000 kilometrů a Rusové mohou udeřit kdekoli a Spojené státy jsou podle ISW jedinou zemí, která může Ukrajincům poskytnout dostatek obranných prostředků dostatečně rychle.

Ruský prezident Vladimir Putin mezitím prohlašuje, že Rusko neplánuje zaútočit na Polsko či Pobaltské státy. Jenže v roce 2021 a na počátku roku 2022 stejně tak tvrdil, že nemá zájem napadnout Ukrajinu. A 24. února 2022 vydal povel k napadení sousední země.

„Putinovo popírání ruských imperialistických aspirací je také v rozporu s jeho vlastní definicí ‚ruského světa‘ (‚Ruskyj mir‘) – ideologické a geografické koncepce, která zahrnuje všechna bývalá území Kyjevské Rusi, Moskevského království, Ruského impéria, Sovětského svazu a současné Ruské federace. Koncept ‚ruského světa‘ Putinovi umožňuje považovat všechna území, která byla kdysi ovládána ruským režimem nebo o nichž se tvrdilo, že jim vládne, za ruská ‚historická území‘, což zahrnuje Polsko a Pobaltské státy. Putin se může rozhodnout, že bude ‚chránit‘ lidi, které Kreml popisuje jako ruské ‚krajany‘, v těchto nárokovaných ‚historických územích‘ v době svého výběru replikováním podobných příběhů, které použil při invazi na Ukrajinu,“ upozornil ISW.

Vedle toho se ale Putin musí vypořádat s jedním problémem. Po teroristickém útoku na halu Crocus na okraji Moskvy ruští nacionalisté volají po zastavení přílivu migrantů do Ruské federace. Jenže ruská ekonomika do značné míry spoléhá na pracovní sílu migrantů, což ISW opakovaně připomněl. Kreml se proto snaží vinu za teroristický útok na koncertní halu svalit na Ukrajinu a Západ.

I Ukrajinci ale hlásí několik úspěchů na frontě. Podle serveru Ukrajinská pravda, usmrtili či zranili dalších 820 vojáků nepřítele, což znamená, že od počátku války vyřadili již 440 tisíc příslušníků ozbrojených sil Ruské federace.

Vedle toho podle Generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny došlo k vyřazení dalších 8 tanků, což znamená, že Rusové od počátku války přišli již o 6922 tanků. K tomu bylo vyřazeno dalších 27 obrněných vozů, 28 děl a další kusy okupační vojenské techniky.

Agentura Reuters navíc upozorňuje, že v důsledku ukrajinských dronových útoků na ruské ropné komplexy musela Ruská federace výrazně navýšit dovoz benzinu z Běloruska, aby byla schopna uspokojit domácí poptávku po pohonných hmotách.

Rusko letos opět zvýšilo dovoz benzinu z Běloruska a v první polovině března dosáhl téměř 3000 metrických tun, uvedly zdroje agentury Reuters obeznámené se statistikami. V únoru Rusko dovezlo 590 tun, zatímco v lednu nebyla z Běloruska dovezena jediná tuna paliva,“ upozornila agentura.