Sled nehod na železnici z posledních dvou týdnů vyvrcholil úterní ranní srážkou dvou vlaků na brněnském hlavním nádraží, při níž se zranilo jednadvacet lidí.

Nehody vlaků, kterými jsme byli v posledních dnech svědky, bere Svoboda podle svých slov doslova osobně. „Přímo se mě to týká, jsem na železnici třicet let. Situace je vyhrocená vzhledem k počtu nehod v tak krátkém obobí,“ řekl s tím, že srážka vlaků, která bere lidem životy, je skutečně to nejhorší, co se jim může stát.

„Bereme to velmi vážně a hledáme v koordinaci s ostatními složkami železnice další řešení a kroky, aby se nic takového již nestalo,“ doplnil. Vedení Českých drah tvrdí, že v posledních případech nejde o problém systému, ale lidské chyby. „Veškerá šetření ještě nejsou dokončena,“ podotkl.

Svoboda dnes hovořil i s generálním ředitelem Českých drah a na to konto zdůraznil, že v tomto není žádný fenomén pravidelnosti. „Strojvedoucí nebo jiný lidský činitel jsou různých věkových kategorií. Zazněl sice lidský faktor, ale osobně to tak neberu,“ řekl s tím, že železnice je komunita a je třeba se semknout a hledat cestu, jak to zlepšit.

Upřesnil, že lidské selhání v těchto případech většinou vyplývá z projíždění návěsti „Stůj“ neboli červené. „Je potřeba hledat řešení, jak zvýšit pozornost z lidského faktoru a ze strany ŠŽDC, jak tomu jít naproti technikou,“ řekl Svoboda, podle kterého těmto nehodám nahrává i uspěchaná doba.

Zkonkretizoval, co vše hraje roli v tom, že strojvedoucí dělají chyby. „Občas vidím, že na stanovišti někteří strojvedoucí mají mobilní telefony, dokonce i tablety. Není to zakázané. Mají s sebou ale také svačiny a svačí,“ uvedl Svoboda s tím, že možnosti na to, aby se něco striktně zakázalo, jsou zkrátka omezené.

Dále také Svoboda zmínil zatíženost strojvedoucích přenosem informací. „Strojvedoucí má hodně úkonů navíc, než tomu kdysi bývalo. Na regionálních tratích nejsou vlakvedoucí, někde řeší dokonce i odbavení veřejnosti,“ dal za příklad generální ředitel SŽDC.

Zdůraznil, že roli v tom hraje i nedostatek zaměstnanců v této profesi. „Ten odpočinek mezi směnami není možná dostatečný,“ připouští Svoboda a dodává, že stejně tak málo je i výpravčích. „Řada jiných zaměstnání ve stejné cenové výši není o takové zodpovědnosti,“ vysvětluje si tak malý zájem o funkci strojvedoucího.

Je si jistý tím, že SŽDC má na to, aby z personálního pohledu zvětšila zájem o železnici. „Jen ty události, které se staly, nám ten zájem asi nezvýší,“ povzdechl si Svoboda s tím, že je nutné na tom co nejdříve zapracovat. „Budeme muset dělat lepší exkurze v rámci techniky, chodit do škol a vysvětlovat, že ne vše je o nehodách,“ krčil rameny.

„Vyslovil jsem ale ministru dopravy Ťokovi přání, aby se vše, co se nyní děje, neproměnilo ryze v hon na jediný lidský faktor v podobě profese strojvedoucího. To by nepřineslo ovoce,“ podotkl.

Ministr dopravy Dan Ťok by chtěl pro strojvedoucí zavést bodový systém podobně jako pro řidiče. Má na něm pracovat Drážní inspekce. Pokud jej inspekce bude schopna připravit, Ťok by chtěl, aby systém byl ve formě pozměňovacího návrhu připojen k zákonu o drahách, který je v prvním čtení ve Sněmovně.

Opozice chce kvůli nehodám po vládě lepší zabezpečení železnice. Vláda by podle lidovců měla kvůli množícím se nehodám nechat zkontrolovat funkčnost zabezpečovacích zařízení na železnici. Podle Pirátů by měla urychlit modernizaci těchto zařízení, která podle nich měla být ukončena kolem roku 2010.

Například předseda lidovců Pavel Bělobrádek uvedl, že množící se nehody na železnici jsou ukazatelem, jak je řízeno Ministerstvo dopravy. Označil to za „hazardování s lidskými životy“.