Svobodová hned úvodem ke třem letům od zavedení EET řekla, že EET „narovnalo podnikatelské prostředí“. Formou EET mělo být mnoho podnikatelských subjektů donuceno podnikat poctivě. Pro poctivé firmy se podle ní vůbec nic nezměnilo a potíže postihly jen velmi malé výjimky. Jmenovala tak například starší osoby.

Na současném dobrém výběru daní se prý může elektronická evidence tržeb podílet až z padesáti procent, rozhodně tak zvyšující se příjmy nejsou jen současnou konjunkturou.

Hrozí ale i negativa. V souvislosti s dalším zaváděním EET nám může hrozit to, že někteří řemeslníci radši budou brát menší zakázky, které stačí pouze fakturovat. To může ještě více zhoršit už tak nedostatečnou nabídku od některých řemesel.

FOTO: Repro ČT24. Vlny EET.

Co se týče kontrol podnikatelů, tato zátěž nepolevuje. Ba naopak. Podnikatelé si stěžují, že je trápí od jednotlivých úřadů velmi časté a opakované kontroly, které jim značně omezují běžný chod. Svobodová by proto chtěla zavést kontrolní web, kde by se sdílela data se státní správou. K podnikatelům by poté přišlo maximálně pět kontrol za rok s dvouměsíčním rozestupem a byly by předem ohlášené, aby si mohli podnikatelé připravit například požadovanou dokumentaci.

Dnes se podle Svobodové děje to, že podnikatelé mají i několik kontrol za měsíc, a to dokonce od stejné instituce. K digitalizaci státu s podnikateli brání například některá ministerstva, která spolu nekomunikují. Svobodová zmiňovala systém, kdy by za každou novou povinnost podnikatelům nějaká jiná odpadla. „Věříme, že to postoupí dopředu,“ doufá.

K tématu zvýšení minimální mzdy se pak ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků vyjádřila poměrně ostře. „Vláda uštědřila facku podnikatelům,“ prohlásila. A vysvětlila, že podnikatelé nemají problém zvýšit mzdu nejnižším platovým sférám, na minimální mzdu je ovšem navázána v mnoha výších i zaručená mzda, a to podle ní hrozí být pro podnikatele a firmy dalším velkým zatížením. „Lidé si diktují mzdy, ale bohužel k tomu chybí produktivita práce,“ uvedla.

FOTO: Repro ČT24. Růst minimální a zaručené mzdy.

Firmy se zvyšováním minimální mzdy prý už dnes „začínají dusit“ a utlumují své investice, což může být nebezpečné do budoucna. Svobodová zvýšení minimální mzdy považuje především za ústupek odborům.

Minimální mzda by se od ledna měla zvýšit o 1 250 korun na 14 600 korun. Dohodli se na tom včera zástupci vládních stran. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů je růst o devět procent naopak vysoký, neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný. Odbory i ministryně práce poukazovaly na to, že v Polsku či na Slovensku bude vyšší minimální mzda než v Česku. Překročí tam 15 000 korun. Odboroví předáci argumentovali tím, že ekonomika v ČR je výkonnější než v sousedních státech a také čeští zaměstnanci si vyšší odměnu zaslouží.

Došlo i na výhledy do budoucna. Malé a střední podniky mají již nyní zpomalovat svůj růst, což je reakcí na vývoj na zahraničních trzích. Tím, že se zvyšují mzdy, musejí ještě více šetřit. S mírným zpomalením ekonomiky prý nehrozí nic zásadního, ale firmy si již dnes dělají určité finanční zásoby. Proexportní společnosti se musejí připravit i na brexit. To má nejvíce ovlivnit farmaceutický průmysl a pro české firmy po něm dojde ke zhoršení konkurenceschopnosti.