Stále ještě není jasné, zda předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová přistane na Tchaj-wanu, nebo ne. Nehrozí, že bude její cesta vnímána jako provokace? „Spíš bych položil otázku, jestli ta provokace náhodou není na straně Čínské lidové republiky. To není zdaleka průlom. Nancy Pelosiová prostě jede do Indo-Pacifiku a tak jako její předchůdce před třiceti lety se rozhodla přistát na Tchaj-wanu. Ta provokace spíše přichází z Pekingu, a v tom je dokonce i náš problém,“ zmínil Fischer, jenž provokací Pekingu míní vojenské posilování na pobřeží, vysílání stíhaček a ukazování svalů.

„Já jsem se díval na ty manévry, které Čína dělá, a tam skutečně dochází k mobilizaci, a to všech druhů vojsk – pozemní síly, vzdušné i námořní. My si potřebujeme položit otázku, zda to není spíše sdělení, které Si Ťin-pching a jeho nejbližší potřebují dát domů, protože jeho politické postavení asi není úplně pevné,“ zmínil Fischer a poukázal na to, že čínský prezident nasliboval lidem ekonomický růst, a to se nějak nedaří.

„Takže on hraje na tomhle tématu svoji vnitropolitickou budoucnost a dobře ví, že když bude pouštět hrůzu, tak že mu to zvýší body především u jeho lidí doma a případně u jeho oponentů, kteří by mohli mít nepříjemné otázky, že se Číně nedaří tak dobře, jak to komunisté slibovali,“ podotkl Fischer.

Hovořil i o situaci na Ukrajině a o tom, jak v té souvislosti podle jeho názoru musí všichni na Tchaj-wanu přemýšlet o tom, co ještě znamenají mezinárodní normy. „Nejde o to, že by konflikt na Ukrajině byl něco, co na Tchaj-wanu vnímají jako něco vzdáleného. Právě naopak. Ale velmi stojí o to, abychom s nimi jako demokratické země udržovaly vysokou míru spolupráce a dialogu,“ sdělil Fischer.