Na začátku své úvahy Markov konstatoval, že se společnost shoduje na tom, že úvaha o tom, že Rusové mají otroctví v krvi, je rasistická.

„Myšlenka, že společensky smysluplné rozdíly mezi národy – jako je jejich inteligence, míra agresivity, záliba v tvrdé práci nebo láska k demokracii – jsou určovány genetickými rysy, je sprostě rasistická. Široký novodobý konsenzus, sdílený zejména vzdělanou širokou veřejností západních zemí (alespoň ve veřejném diskurzu), panuje v tom, že takové rozdíly neexistují a v zásadě existovat ani nemohly. Taková je obecně přijatelná společenská norma, produkt kulturní revoluce zakořeněné v dlouhé a bouřlivé historii boje za sociální spravedlnost a rovnost pro všechny,“ napsal expert na evoluční teorii Markov.

Ale vzápětí si položil otázku, co když na těchto úvahách něco je?

„Ale i chabé argumenty se většinou zakládají alespoň na nějakých faktech,“ naznačil. A hned jeden svůj argument nabídl.

„Za prvé, samotná myšlenka hypotetického genetického vysvětlení trendů chování v lidských populacích, zejména genetických vysvětlení, která mají vysvětlit sociální rozdíly mezi nimi, není v rozporu s vědou. … A skutečně existuje dostatek vědeckých důkazů, které prokazují, že geny mohou opravdu ovlivnit mnoho vlastností, které považujeme za důležité: od sociálních dovedností, konformity a otevřenosti až po maturitu, úroveň vzdělání a dokonce i osobní příjem,“ konstatoval.