Rezignací ministra práce Petra Krčála pro podezření z opsání bakalářské práce začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Na rezignaci měl pan Krčál svaté právo, je to jeho věc a mně je to docela jedno. Ale chtěl bych v té souvislosti upozornit na několik aspektů, na které naše média zapomínají. Zapomněl na ně i sám pan exministr Krčál. Na rozdíl od paní Malé, kde jsme se bavili o dvou diplomkách na magisterském studiu, a kdo prošel vysokou školou, tak ví, že je nějaké bakalářské, magisterské, doktorské a další studium, tak tady šlo o práci bakalářskou. Pan Krčál ji obhájil na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Čím se zabývala, nevím, ale obhájil ji. A na základě té obhájené práce a dalších státních zkoušek byl pak přijat na magisterské studium na jinou vysokou školu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

I když v tom exministra trochu – možná i neprávem – diskvalifikuje, že tou vysokou školou je Univerzita Jana Amose Komenského, neboli ten „slavný“ UJAK, který dnes v akademických kruzích nepožívá velkého respektu. „Když jsem to zkoumal, protože jsem na UJAK kdysi dávno působil, než se z něj stala prodejna na diplomy, odešel jsem v roce 2010 a pan Krčál tam svoji magisterskou práci obhájil ještě o něco dříve. Tehdy tam fungovaly docela přísné parametry a jako vedoucí katedry a součást odborného vedení školy jsem se snažil ta pravidla velice tvrdě prosazovat. Média absolutně vynechávají to skutečné věcné pozadí toho, o co jde v tom problému tzv. plagování. A sice to, že přechod z bakalářského studia na magisterské na jinou vysokou školu podléhá několika procedurám,“ upozorňuje mediální analytik.

Přechod z příbuzného oboru přináší náročné prověřování

Prvním je požadavek, že obor, na který student přichází, musí být navazující na obor, který absolvoval na bakalářském studiu. „Pokud není navazující, což byl, pokud vím, případ pana Krčála, protože v bakalářském studiu měl speciální pedagogiku a na magisterské studium na UJAK šel na andragogiku, tedy vzdělávání dospělých. Jsou to velmi příbuzné obory, ale ne úplně bezprostředně navazující. Na UJAK tehdy platilo pravidlo, ale i na jiných školách, že kdo se ucházel o přestup z odborně příbuzného studijního programu na ten, který byl v té škole na vyšším stupni, tak musel absolvovat poměrně náročné vstupní proškolování, kurzy a vyrovnávací zkoušky, aby prokázal, že je připraven na úrovni bakaláře v oboru, v němž chce pokračovat v magisterském studiu,“ vysvětluje Petr Žantovský.

To Petr Krčál zřejmě dokázal, když byl přijat na andragogiku na Univerzitu Jana Amose Komenského. „Zjistil jsem, že jeho práci vedl docent Vízdal, což je velmi respektovaná osobnost. Oponentkou byla paní doktorka Mazánková, tu neznám, vedoucí katedry byla doktorka Klugerová, které si velmi vážím pro její odbornost. Byla to sestava lidí, kteří měli svou odbornou i lidskou hodnotu. To, že jsem odešel z UJAK a měl jsem k tomu své důvody, kritický postoj vůči majiteli panu Chaloupkovi, je jiná píseň. Nechtěl bych zatahovat nějaké osobní věci do objektivního hodnocení událostí, které se stejně staly před mnoha lety. Na té škole nebyl úplně vadný princip, to znamená ten odborný tým, který dělá tu školu školou vysokou,“ tvrdí mediální odborník.

Za stahováním gatí daleko před brodem mohl být Hamáček

Předpokládá, že Petr Krčál absolvoval magisterské studium na UJAK naprosto regulérně, obhájil diplomovou práci a stal se magistrem. „Teď je v bizarní situaci, že je zpochybněna jeho bakalářská práce. Ale Univerzita Komenského ji akceptovala, protože v té době byly úplně jiné parametry počítačového kontrolování, citačních pravidel, nějakých procedur, a tak ho nechala vystudovat magistra. Takže je vlastně magistrem bez bakaláře. To je naprosto unikátní situace. Myslím, že pan Krčál prohrál svou velkou životní šanci, protože se o to měl prát. Nevím, jak u paní Malé, jejím diplomkám nerozumím a neznám zázemí, ale tady jsem si zjistil zázemí docela podrobně díky tomu, že tam mám konexe. A tak mám zato, že se pan Krčál mohl prát a možná by to i vyhrál,“ domnívá se Petr Žantovský.