Dustin Hoffman hraje ve filmu z 80. let minulého století Tootsie nepříliš úspěšného herce, který tak zoufale hledá roli, že je ochoten se převléci i do ženských šatů, aby získal roli. Konkurz na ženskou roli také nakonec vyhraje. Posléze dostane otázku, co si myslí o jednom konkrétní problému, Dustin Hoffman se zeptá, co by měl odpovědět, aby si svou nově získanou práci udržel. Sobotka se prý dnes chová stejně.

„Potud scénka, která tak věrně odráží chování současného Bohuslava Sobotky. Jenže s jeho vysněnou rolí, tedy vítězstvím ČSSD v  říjnových volbách a vidinou dalšího premiérského postu, to zřejmě bude složitější. Je totiž jistě příjemné se zasmát vtipným skečům z komedie, jiná věc je ale vidět v obdobných souvislostech předsedu vlády, jak se úporně snaží s taktikou Dorothy Michaelsové udržet si za každou cenu křeslo. Co si mají občané myslet, když premiér Sobotka při návštěvě USA odhaluje bustu Václava Havla, téměř se pasuje za dědice jeho odkazu, v  den výročí jeho nedožitých osmdesátin v  Rudolfinu řeční o tom, jak stejné hodnoty vyznává, aby vzápětí řekl do novin, že si dovede představit vládu s komunisty, a nakonec podepíše lokajsky servilní prohlášení komunistické Číně,“ připomíná Léko.

Podobných neuvěřitelných obratů prý Sobotka předvedl mnoho. Snad nejvíc to podle autora udeřilo do očí, když před volbami 2013 Sobotka sliboval, jak si došlápne na církevní restituce, aby po volbách dal přednost koalici s lidovci a začal přesvědčovat lid, že s církevními restitucemi prostě nic udělat nemůže. Tolik k důvěryhodnosti současného předsedy vlády.

Teď tu máme další předvolební období a Sobotka znovu slibuje...