Nejpostiženější města a obce po zářijových záplavách se ještě stále potýkají s mnoha problémy při opravách své poničené infrastruktury. Stát lze určitě pochválit za to, že do postižených regionů vyslal armádu, která stále pomáhá s odklízením odpadů, stavbami provizorních mostů a s opravami silnic. Horší to ale je podle vyjádření zástupců obcí a měst s rychlostí, kterou bude poskytována finanční pomoc na obnovu poškozené infrastruktury – tedy silnic, mostů, budov a různých energetických a elektronických sítí.

„Bezprostřední pomoc státu například na odvoz odpadu nebo jednorázová finanční pomoc poškozeným rodinám jde celkem rychle. Jenže potom nastoupí Ministerstvo pro místní rozvoj, které na obnovu poškozeného území vypíše různé dotační tituly, kde je velmi komplikovaná administrativa. Například teď musíme zjišťovat i škody u všech firem ve městě včetně prodejen(!), abychom pro MMR mohli vyplnit jejich obrovitou tabulku. Vůbec si nedovedu představit, jak to řeší v malých obcích. K nám do Krnova na jednání přijelo před pár týdny několik ministrů a mně to připomínalo spíše nějakou PR akci. Já bych raději ocenil nějaké ‚komando‘ výkonných úředníků, kteří budou ty žádosti přímo zpracovávat, ať jsou víc v obraze. Například při školení na jeden z dotačních titulů vyšlo najevo, že by mělo dostat finance na obnovu bytové výstavby po povodních město Bruntál, které ale nebylo vůbec zatopené. Mám obavy, že celková obnova města se kvůli administrativní náročnosti všech dotačních titulů značně prodlouží,“ sdělil starosta Krnova Tomáš Hradil, tedy města, které bylo při záplavách nejvíce poškozeno z celého Moravskoslezského kraje a kde jsou škody odhadnuté na více než  miliardu jen na městském majetku, celkově však všechny škody přesáhly až pět miliard.

Podobným vyjádřením se prezentoval i tiskový mluvčí Opavy Roman Konečný, který uvedl, že slezská metropole je před podpisem smlouvy na 120 milionů korun za likvidace všech odpadů, nicméně na poničenou infrastrukturu zatím ještě nic nepřišlo.

Starostka obce Zátor Salome Sýkorová, kde řeka Opava způsobila znovu po 27 letech děsivou apokalypsu a kde muselo jít k zemi čtrnáct obytných domů, si pochvalovala, že demolice a odvoz skládek bude z 90 procent v režii státu, nicméně by také uvítala, kdyby se určitý obnos financí na obnovu obce nemusel jen uskutečňovat přes různé dotační tituly, což je podle ní administrativně i časově dost náročné. Ve zdevastovaném Zátoru pomáhají i nadále s odstraňováním velkých škod i některé pražské firmy s těžkou technikou.

„Já jsem tu boural i první poškozený dům před dvěma měsíci, těch staveb šlo k zemi tak okolo dvaceti. Politici by měli především pomoci těm poškozeným rodinám, které přišly prakticky o všechno, a ne hádat se jen o své už tak vysoké platy. Těch čtyřicet tisíc, co stát dává, tady ty lidi určitě nevytrhne,“ řekl nám třicetiletý bagrista Petr ze Slaného, který byl do Zátora vyslán jednou pražskou firmou.

K horentním škodám nemuselo dojít. Na vině je laxnost úředníků i nedokonalá legislativa

Zářijové záplavy byly letos ještě silnější než ty před 27 lety a znovu poničily značnou část českého Slezska a některé moravské a východočeské regiony. V Moravskoslezském, ale částečně i v Olomouckém kraji se však dalo miliardovým škodám zabránit, pokud by na horním toku řeky Opavy už stála retenční nádrž, jejíž výstavbu vláda schválila už v roce 2008. Vinu za neodpustitelné zpoždění ve stavbě nádrže, jež měla fungovat už v roce 2020, dával nejprve ministr zemědělství Marek Výborný ekologickým hnutím, která různá rozhodnutí ke stavbě napadala. Nicméně po mnoha argumentech ze strany zástupců těchto hnutí i místní veřejnosti přiznal i chybu státu.

„Bohužel se sešly dva nežádoucí fenomény: nepříliš funkční státní správa a státní monopol na protipovodňovou ochranu. Povodí Odry má jako státní podnik absolutní monopol, ale přitom není schopno rychle a dostatečně chránit obce před povodněmi. Nejlepším příkladem je Krnov, který má zpracovaný projekt protipovodňových úprav ve městě od roku 2016 (například zkapacitnění mostů, náplavky, rozliv a odsazená hráz v parku), ale stát realizaci těchto opatření neustále odkládá,“ analyzoval některé příčiny nedávných záplav Ivo Dokoupil z ekologického Hnutí Duha Jeseníky.

Pravdou také je, že například výkupy pozemků pro stavbu nádrže i jiná protipovodňová opatření se v Povodí Odry dlouho táhly. U některých banálních případů i tři roky, jelikož se například o stovky výkupů nemovitostí staraly v první fázi jen dvě pracovnice Povodí Odry.

„Já si myslím, že největší překážkou ke stavbě přehrady byla a v současné době i je nedokonalá legislativa, která neumožňuje v případech, kdy jde o životy a majetek lidí, rychle vyvlastňovat nemovitosti, jež brání stavbě například protipovodňových opatření. Úředníci pak musejí stále dokola reagovat na připomínky různých ekologických spolků či v našem případě i vůči stížnostem od vedení obce Nové Heřminovy, které v minulosti vždy protestovalo proti výstavbě nádrže. Někdy se také vyřizování připomínek dlouho protahovalo a dodržování zákonných lhůt ze strany státu se i opomíjelo,“ vysvětlovala Salome Sýkorová, starostka povodněmi zdevastované obce Zátor, která na svém postu působí už více než dvacet let.

Ministr Výborný, vyhozený ředitel a mlčení

Po velké kritice ze strany veřejnosti i různých spolků zejména na adresu Povodí Odry (PO), jejichž činnosti v minulých letech nyní nezabránily ničivým záplavám, se redaktoři ParlamentníchListů.cz dotazovali na Ministerstvu zemědělství, které je nadřízeným orgánem PO, jak práci této instituce vlastně hodnotí. Většina protipovodňových opatření byla totiž navázána na stavbu přehrady, která se neuskutečnila, takže pak nemohla ani účinně fungovat. Z ministerstva potom došla překvapivá odpověď.

„Povodí Odry je státní podnik, který vždy postupoval v souladu s platnými právními předpisy a bez zbytečného odkladu,“ napsal tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Jako paradox či poněkud zvláštní hru s veřejností pak působilo rozhodnutí ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), který se s ředitelem Povodí Odry Jiřím Tkáčem nedávno dohodl na jeho výpovědi. Ministr se pak nechal slyšet v médiích, že to prý bylo na popud ředitele Tkáče, který má už svůj věk a opravit zdevastované povodí záplavami chce nechat už jinému managementu. Na dotazy některých médií, zda rezignace ředitele má přímou souvislost s povodněmi, ministr ani ředitel pak už nereagovali. Hrají si snad s námi politici opět na schovávanou? Je ale jasné, že za průtahy se stavbou nádrže i dalších protipovodňových opatření nese odpovědnost i vedení Ministerstva zemědělství, které svou podřízenou instituci nedokonale kontrolovalo. Dá se tedy konstatovat, že všechny politické reprezentace od roku 2008 včetně té současné v aktivitách při stavbě retenční nádrže na horním toku řeky Opavy fatálně selhaly, a nedokázaly tak ochránit své občany.

Desítky miliard z EU nedorazí, premiér se opět mýlil

Premiér Fiala pár týdnů po povodních uvedl, že se s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou dohodl na tom, že Brusel uvolní na pomoc Česku dvě miliardy eur, tedy asi padesát miliard korun. Několik dnů na to bylo toto prohlášení revidováno s tím, že se nebude jednat o nové finance, ale rychle uvolněné prostředky z už schválených peněz EU. Ale i tato informace byla poněkud zavádějící. Česko nakonec dostane jen asi 1,1 miliardy korun z Evropského fondu solidarity, který je zaměřený na pomoc po živelních pohromách. Další finance poškozeným městům a obcím půjdou už výhradně ze státního rozpočtu.

V Zátoře ještě stále pomáhají s odstraňováním škod těžkou technikou i některé pražské firmy. Foto: Jan Štěpán

„Co se týče finančních prostředků, pak vláda na povodňovou obnovu vyčlenila dohromady 40 miliard korun (30 mld. v rozpočtu na rok 2024 + 10 mld. Kč v návrhu rozpočtu na rok 2025), které budou využity na sanaci povodňových škod. Koncem října chválila vláda dalších 500 milionů Kč pro Olomoucký kraj a 6. listopadu rozhodla o poskytnutí 560 milionů Kč Moravskoslezskému kraji na opravy silnic, mostů a zabezpečení svahů poškozených povodněmi. Co se týče evropských prostředků, vláda podá žádost o finanční prostředky z Fondu solidarity EU,“ informoval Ondřej Macura z odboru pro vnější vztahy a komunikaci na Ministerstvu financí.

Jenže peníze, jak bylo už uvedeno výše, půjdou na poškozenou infrastrukturu z různých dotačních programů, což je pro zástupce všech, zvláště pak menších obcí, velmi složité a časově i administrativně dost náročné. Také se jen těžko podaří všem poškozeným městům vyčerpat za cca dva měsíce celých třicet miliard korun. Finance se tedy budou muset převést do příštího roku.

„Přes krajský úřad nám budou proplaceny faktury za odvozy těch stovek tun odpadků z poničených věcí po povodni a požádali jsme si už také o finance z dotačního programu na obnovu vodovodní a kanalizační sítě. Peníze máme už schválené, ale zatím jsme je ještě neobdrželi. Finance na obnovu celkové infrastruktury máme postupně dostávat až v příštím roce z různých jiných dotačních titulů. To může být i problém, co nám vlastně různá ministerstva uznají, a co ne. Jinak to prý ale nejde, jak nám vysvětlil na nedávném jednání zástupců vlády u nás v Krnově ministr financí Stanjura. Asi by to chtělo určitou změnu legislativy, ať ty prostředky k nám dojdou rychleji, abychom naše město mohli dát co nejdříve do pořádku,“ konstatoval ještě Miroslav Binar, místostarosta Krnova.