„Rodina tedy nemůže být nahodilým svazkem dvou osob libovolného pohlaví, jak se nám mnozí sociální experimentátoři snaží vnutit. I když to možná pro někoho bude znít provokativně, tak skutečnost je taková, že svazek dvou mužů má pro společnost úplně stejný přínos, jako například svazek muže a veverky. Pozor, zde nemluvím o jednotlivcích, ale o svazku. Pro založení rodiny tedy skutečně nestačí, že se dva, tři, nebo více lidí (za čas možná dokonce pouze jakýchkoli živých tvorů?) mají rádi. Rodina je instituce s jasně definovaným cílem, jemuž pak musí odpovídat její struktura a pozice ve společenské hierarchii,“ míní Foldyna. 

Poznamenává, že v současné západní civilizaci je rodina v krizi. On sám je přesvědčen, že pokud příčiny této krize najdeme a odstraníme, tak už žádné další zvláštní podpory nebude potřeba, protože touha po založení rodiny vychází z přirozené biologické podstaty člověka.

„Jsou ale ženy ve své nové roli opravdu šťastné? Jsme si opravdu jisti tím, že pracují, protože chtějí a protože je to baví? Opravdu jsme si jisti, že by ty desítky a stovky hodin, které stráví na poradách, mítincích, v prodejnách, u obrazovek počítačů nebo za pokladnou v supermarketu, že by je nevyměnily za dům se zahradou, milujícího manžela a tři děti, o které by se spolu starali? Já si tím nejsem jistý ani zdaleka. Naše ženy si však nad něčím takovým vůbec nemohou dovolit uvažovat. Skutečnost je totiž taková, že většina z nich nechodí do práce, protože by chtěla, ale protože musí! A proč musí? Přece proto, že stát jejich mužům bere víc než polovinu výplaty a rozhází ji za hlouposti. Za stále větší armádu úředníků, za vývoz demokracie do zemí, které o to nestojí, za dotace a pobídky velkým a bohatým korporacím, za genderová studia, za kampaně na podporu migrace, za kampaně na ještě větší zaměstnávání žen, za nekonečnou integraci kdovíkoho kdovíkam a také za snad nejabsurdnější činnost, kterou je možné si představit: za podporu porodnosti v přelidněném třetím světě. Náš současný ‚společenský operační systém‘ se zcela změnil a místo oslavy mateřství se dnes na ženu, která nestojí o kariéru, ale o rodinu, pohlíží jako na hloupou husu. Je to ale jinak; hloupí jsme my, že jsme něco takového dopustili. A jak už jsem zmínil; jsme za to trestáni naším vymíráním,“ zmínil Foldyna se slovy, že si musíme osvojit, že rovnoprávnost neznamená stejnost. 

Původní text ZDE.

„Musíme zavrhnout a smést ze zemského povrchu feminismus a všechny jeho mutace, protože jde o nenávistnou ideologii snažící se vnést mezi muže a ženu konflikt a tím zlikvidovat rodinu. Musíme naše ženy osvobodit, aby zase věděly, že největší životní kariéra, které mohou dosáhnout, je být milujícími a milovanými matkami a že právě takové je budou jejich muži chránit, pečovat o ně a vážit si jich. To jediné má smysl, to je jediná skutečná podpora rodiny, kterou můžeme a musíme udělat. Historie nám jasně ukázala, že evropští muži dokážou všechno na světě. Umějí být nejlepšími vědci, důmyslnými vynálezci, nevýkonnějšími dělníky, nejlepšími válečníky, geniálními skladateli, básníky či filozofy. Jediné, co ale nikdy nedokážou, je být matkami,“ uzavřel.