Předseda Sobotka nepovažuje načasování zmíněné žádosti za politicky nešťastné. „My musíme diverzifikovat,“ opětovně zdůraznil. Přesto, že odmítá souvislost žádosti s politickou krizí na Ukrajině, nespatřuje nic nevhodného v souběžném načasování výzvy k představitelům Spojených států. A to i navzdory skutečnosti, že předseda Sněmovny reprezentantů hovořil o ohrožení spojenců. „Není to nešťastné, my nezvyšujeme napětí,“ uvedl předseda vlády Sobotka v publicistickém pořadu České televize Otázky Václava Moravce. „Zdrojem napětí je postup Ruska,“ dodal.

Na Ukrajině byl občanský spor, než přišlo Rusko

Podle jeho výkladu šlo na Ukrajině o občanský odpor občanů, dlouhodobě nespokojených s vládami země, ať již proevropskými či proruskými. „To, co se na Ukrajině odehrávalo, byl občanský spor. Nevypuklo to jako národnostní konflikt. Nový prvek do toho přineslo Rusko zvenčí a do té doby občanský spor posunulo do nacionální roviny. Až do příchodu ruských jednotek nešlo o národnostní spor,“ uvedl ministerský předseda doslova.

Bohuslav Sobotka zdůraznil, že řešení situace musí vycházet z ukrajinských zákonů a ústavy. Ukrajina má podle něj vládu vzešlou z demokraticky zvoleného parlamentu. „To, že Evropská unie jedná s ukrajinskou vládou, podporuje legitimitu této vlády,“ míní předseda našeho kabinetu. Připravované referendum na Krymu „bude v rozporu s ukrajinskými zákony“, neboť ty neumožňují konání lidového hlasování o osamostatnění jen na části území státu. „Je potřeba stát na bázi dodržování ukrajinských zákonů a ústavy,“ uvedl s tím, že referendum nebude platné. „Nelze takto přistupovat k dělení státu,“ dodal i s odkazem na naše dějiny.

Podle ministerského předsedy ukrajinská vláda koná velmi umírněně a chce s Ruskou federací jednat, k čemuž však Rusko bohužel není ochotné.

Prezident republiky Miloš Zeman v pátek s poukazem na osamostatnění Kosova uvedl, že „svým způsobem sklízíme plody, které jsme zaseli“. Předseda vlády tuto paralelu odmítl coby nepatřičnou. „V Kosovu docházelo k etnickým konfliktům, zatímco na Krymu a Ukrajině obecně se tak neděje. Navíc nejde o osamostatnění, ale o přičlenění k jinému státu,“ uvedl a připomněl, že Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu vzdala jaderných zbraní mimo jiné výměnou za garanci své celistvosti v hranicích někdejší svazové republiky a jejich uznání i Ruskou federací.

Bude proklamovaná diverzifikace energetických zdrojů znamenat zdražení?

„Není třeba hned strašit,“ ohradil se proti podobným úvahám předseda vlády. „Potřebujeme rychlé politické řešení. Dojde-li k němu, nedojde k výpadkům dodávek plynu a ropy z Ruska," řekl.

V případě dlouhotrvajícího sporu mezi Evropskou unií a Ruskem či konfliktu na Ukrajině by však zjevně následky byly citelné i pro nás. „Dlouhotrvající konflikt by byla strašná chyba,“ odmítá tento vývoj předseda vlády. „Toto teritorium nás hospodářsky zajímá a vzhledem k objemu investic a obchodu by opuštění Ruska a Ukrajiny z důvodů uvalení sankcí znamenalo ohromné ztráty pro domácí hospodářství. Naše vláda bude postupovat tak, aby eliminovala rizika, pokud bude moci,“ uklidňoval své spoluobčany první ministr.

Diverzifikaci zdrojů, tedy rozšíření sítí, uhradí soukromí investoři a Evropská unie. Aby se jejich investice neprojevila v konečné ceně nad úměrnou míru, od toho je Energetický regulační úřad, uvedl předseda Sobotka.

Zajímá ministerského předsedu minulost šéfa koaličního partnera?

Podle dnešního zpravodajství ČTK byly nalezeny další dokumenty, svědčící o spolupráci předsedy koaličního hnutí ANO Andreje Babiše se Státní bezpečností. Podle předsedy ČSSD jsme všichni, včetně voličů, o jeho minulosti věděli před volbami. On sám odmítl k situaci zaujmout stanovisko. „Já nejsem soudce ani historik,“ uvedl s tím, že pro něj je důležité, že podepsali koaliční smlouvu. Jednotu koalice považuje předseda vlády za prvořadou. „Toto já velice rád přenechám odborníkům-historikům, máme tady celý ústav,“ doplnil s úsměvem. Podle něj je úkolem ministerského předsedy udržet stabilní vládu, aby mohla provádět reformy za účelem hospodářského růstu.