Jste pro zvýšení a rozšíření poplatků za Českou televizi a Český rozhlas?Anketa
Za zatím poslední štědrovečerní pohádku dostala veřejnoprávní Česká televize od mnohých diváků nařezáno. Slovně. Kvůli zvolenému tématu, ochraně přírody, boji proti válce a princi ňoumovi, za něhož všechnu pořádnou práci odvedou tři princezny.
Občasná glosátorka veřejného dění vystupující na sociální síti X pod jménem Barbora Mercury naznačila, že o Vánocích asi budou „dezošům praskat cévky“.
„Když si tak prohlížím vánoční program pohádek a filmů, tak je mi těch našich nemilých dezošů snad i trochu líto. To je totiž samý Svěrák, Vetchý, Holubová, Trojan, Kolářová, Vašáryová, Polívka… Tam snad není jediný pořad, u kterého jim přes Vánoce nebudou praskat cévky,“ poznamenala.
Když si tak prohlížím vánoční program pohádek a filmů, tak je mi těch našich nemilých dezošů snad i trochu líto.
— Barbora Mercury ?????????? (@MercuryBarbora) December 23, 2024
To je totiž samý Svěrák, Vetchý, Holubová, Trojan, Kolářová, Vašáryová, Polívka…
Tam snad není jediný pořad, u kterého jim přes Vánoce nebudou praskat cévky.??
Ale vedle prozatím nejnovější štědrovečerní pohádky jsou kritice vystaveny též pohádky i mnohem starší, i takové, které se během takřka dvaceti let zařadily do zlatého fondu vánočních pohádek. Snad lze takto popsat i pohádky režiséra Jiřího Stracha Anděl Páně a Anděl Páně 2.
Některým divákům se tyto pohádky velice líbí, stejně jako se někomu líbila pohádka Tři princezny, jiní na ní nenechávají nit suchou.
„Já si víceméně dělám z Anděla Páně srandu, přijde mi to jako soupis generických fórů ze základky, vlastně je to takovej pohádkovej Kameňák plnej obecně známejch klišé – floskulí. Víc než to, co zajímá autory tohoto popisku, mě tam fascinuje fakt, že čert s andělem fightí o ženskou,“ napsal k druhému dílu Anděla Páně freelancer Vratislav Filípek.
Ještě hůře se o Strachově pohádce, která se vysílala v průběhu Štědrého večera a pustily si ji skoro dva miliony diváků, rozepsal internetový glosátor Radek Batelka. „Anděl páně dětem: konzervativně tradičně zmlátit, zastrašit a modlit,“ zhodnotil dílo Jiřího Stracha. Toho mají odpůrci konzervatismu na seznamu už kvůli jeho názorům a přátelství s kardinálem Dominikem Dukou, nyní to ale schytalo i jeho dílo, označené jako „katolický Kameňák".
Rozrušily zejména scény mikulášského večera, kdy si rodiče mýtickou trojicí stěžují, že už o potomky přelámali všechny vařečky.
„Tohle důležité sdělení vám nemohu zatajit – pan Batelka objevil v pohádce Anděl Páně oslavu metod StB. Šiřte tohle varování dál, ať už někdo skoncuje se strachem, který šíří Jiří Strach,“ vysmál se mu jiný diskutující. Naráží tím na jeho vývod, že čertovy výčty hříchů, dobově "informace o soukromí dítěte", využité k zastrašování, jsou od režiséra v podstatě oslavou praktik StB.
V jednom z domů volá po návštěvě anděla s čertem otec na syna "já ti dám, ty parchante, já ti dám!". Další z otců svoji spokojenost s "výchovnými" schopnostmi anděla s čertem nadšeně popisuje slovy „Už tady byli a to jste měli vidět ten tyátr. Třikrát se počural a teď se nahoře ještě hodinu modlí," popisuje se zjevným odporem další dění ve filmovém městečku. Ukazuje se tím prý, jak ve skutečnosti vypadá ta tradiční katolická výchova, kterou tak propagují odpůrci výchovy sexuální.
Již zmíněný režisér Jiří Strach už dal několikrát najevo, že uvažuje i o natočení třetího díku pohádky se slavnou hereckou dvojicí. Netají se ani tím, že zastává konzervativní názory, opírá se o katolickou víru a k progresivismu je kritický.
V rozhovoru pro Český rozhlas Jiří Strach zdůraznil, že pohádky netočí, aby na nich zbohatl. Na filmařském řemesle podle režiséra v Česku nezbohatnete. Spíš naopak.
„Ale oslovili mě laskaví manželé, mecenáši, kteří v podstatě filantropicky zainvestovali Anděla Páně trojku, takže to není otázka peněz. Je to spíše otázka obezřetnosti nás tvůrců, abychom to neuspěchali a nezačali točit hned první scénář, který se namane. Tvůrčí proces spočívá v tom, nechat to uzrát,“ poznamenal Strach.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák