Předvolební průzkumy naznačují, že by druhé kolo prezidentských voleb mohl jasně vyhrát Georgescu, který se nijak netají se svými názory. Mnohdy velmi kontroverzními. Mohl by dostat 58 procent hlasů.

Proti němu stojí Elena Valerica Lasconiová, rumunská novinářka a politička, od října 2020 starostka města Campulung a od června 2024 předsedkyně Unie záchrany Rumunska, která by podle zmíněného průzkumu získala 42 procent hlasů.

Vyhraje-li Georgescu, budou z toho mít těžkou hlavu i v centrále NATO v Bruselu. Proč? Kvůli tomu, co Georgescu říká.

„Nechci opustit NATO, nechci opustit Evropskou unii,“ řekl Georgescu minulý týden. „Ale já chci zaujmout postoj – neklečet tam, nebrat všechno. Jak jsem řekl, měli bychom pracovat v našem národním zájmu,“ zdůraznil.

Nezávislého kandidáta, který šokoval vítězstvím v prvním kole prezidentských voleb, citoval server Politico, který také upozornil, že 88 procent Rumunů si přeje v NATO setrvat.

Háček je však v tom, že rumunský politický systém se podobá systému francouzskému, jenž patří do kategorie poloprezidentských systémů, v nichž hlava státu vždy hraje nezanedbatelnou roli, byť si nemůže dovolit všechno. Prezident je v Rumunsku mimo jiné vrchním velitelem ozbrojených sil a má na starosti zahraniční politiku. Server Politico naznačuje, že by se možný budoucí rumunský prezident mohl stát Viktorem Orbánem v NATO. Jinými slovy, Georgescu může hrát v centrále NATO roli podobné proruské brzdy, jakou Orbán sehrává v EU. Tak to vidí Politico.

„Dramatický politický posun v Bukurešti by tedy mohl podkopat roli Rumunska jako jednoho z hlavních regionálních bezpečnostních hráčů vojenské aliance. Tato země je jednou z největších jednotek nakupujících nové zbraně v alianci. Létá na bojových letounech F-16, které nakupuje z Ameriky. Totéž platí pro hlavní bojové tanky M1 Abrams a má za cíl otevřít jednu z největších leteckých základen v NATO. Nasadila také vojáky do Iráku a Afghánistánu,“ napsal server.

Kromě protiraketové obrany v Deveselu chce Rumunsko vynaložit 2,7 miliardy dolarů na přeměnu své letecké základny Mihail Kogălniceanu na jedno z největších zařízení NATO. Na této základně by mělo v budoucnu působit až 10 tisíc vojáků a civilistů. Vedle toho Rumunsko disponuje systémem HIMMARS a hodlá koupit 32 stíhaček F-35. Zkrátka a dobře, modernizuje svou armádu tak, aby mohla odolat případnému útoku. Současně chce Rumunsko zakoupit 54 samohybných houfnic K9 Thunder od jihokorejského Hanwha Aerospace za 910 milionů dolarů.

Psali jsme:

Úder v kauze ruského plynu. Přehlížíme přípravy na velkou válku, obává se Krása

O Ukrajince nikdy nešlo. Weigl sleduje, co chystá pro Trumpa Bidenova administrativa

Volební podzim v Rumunsku. Za týden velké finále, vítězství „kremlofila“ platí

Nikdo s ním nepočítal, a on vyhrál. Důkaz, jak jsou elity mimo, zhodnotil rumunské volby David