Antisemitismus mezi muslimskými přistěhovalci je pro Německo čím dál větší hrozbou, protože se tito lidé v zemi postupně usazují. „Leží před námi problém arabsko-islámského antisemitismu. Mnoho z příchozích ovlivnily režimy, kde je antisemitismus součástí vládní politiky a židovský stát podle ní nemá nárok na existenci,“ varoval viceprezident Centrální rady Židů v Německu Abraham Lehrer.

Když lidé přestanou přemýšlet o získání bydlení nebo práce, začnou vyjadřovat své názory, zdůraznil Lehrer nárůst antisemitské rétoriky mezi imigranty. V integračních hodinách by se prý vyučovaly základní hodnoty Německa, jako jsou demokracie či zacházení se ženami v naší společnosti.

Lehrer je přesvědčen o tom, že nárůst antisemitské rétoriky v Německu úzce souvisí se vzestupem krajně pravicových hnutí. Současné klima v zemi totiž Lehrer přirovnává ke konci Výmarské republiky, kdy hospodářská krize v roce 1929 postupně umožnila nástup Adolfa Hitlera a jeho nacistické strany k moci. 

Zároveň se kurzy mohou brát za jakousi odezvu na několik set antisemitských útoků, jež se v průběhu letošního roku odehrály v Německu. Ty podle německého ministerstva vnitra mají ve většině případů na svědomí pravicoví extremisté. „Jsme znepokojení šířením antisemitismu. Stále se setkávám s názory, že Židé ovládají televizi nebo finanční svět,“ říká Lehrer s tím, že se vláda nedokázala vypořádat s projevy antisemitismu. Jako příklad připomíná srpnový pochod neonacistů v Chemnitzu (Saské Kamenici).

Původní zdroj ZDE.

Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) se otevřeně k antisemitismu nehlásí, podle Lehrera však pomohla s jeho vzestupem v zemi. „Přinejmenším prý vytváří platformu, kde může antisemitismus růst a otevřeně se projevovat. Strana je například proti obřízce či rituální porážce,“ upřesnil Lehrer a dodal, že strana přispívá k tomu, že lidé považují antisemitské postoje za normální. AfD s takovým názorem nesouhlasí a důrazně popřela, že by propagovala antisemitské myšlenky.