Při schvalování zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (nebo také „zákon proti praní špinavých peněz“ nebo „AML zákon“), asi žádný ze zákonodárců nemohl dohlédnout konce jeho dopadů. Podle zákona schváleného už před šestnácti lety podnikatelé, kteří nakládají s majetkem svých klientů nebo přicházejí do styku s informacemi o něm (zákon jim říká povinné osoby), jsou povinni se podílet na ochraně ekonomického prostoru proti praní špinavých peněz a napomáhat potírání této činnosti. Těmto povinným osobám zákon ukládá plnit tzv. AML povinnosti (AML = Anti-Money-Laundering = proti praní špinavých peněz).
Ochranou ekonomického prostoru ale nejspíš nebylo míněno, že banky budou až tak slídit v soukromí klientů s běžnými transakcemi. Zajímá je totiž nejen to, zda jsou vaše příjmy legální, ale prostřednictvím dotazníků zjišťují zdroje příjmů, zda máte účty i v jiných bankách, a dokonce i to, zda jste politicky exponovanou osobou. Nádavkem banku zajímají také informace, které používá pro svůj vnitřní chod, tedy aby nabízela přesně cílené služby nebo včas zjistila, že klient má finanční problémy, a bude tak mít například problém se splácením půjčky. Jinými slovy je klient zrentgenovaný skrz naskrz.
Banky mohou klientovi účet zrušit nebo vůbec nezaložit
Před časem se svěřil se svou neblahou zkušeností filmový režisér a spisovatel Jan Tománek. V roce 2021 potřeboval rychle založit transparentní účet pro Zdravé fórum, a tak využil služeb České spořitelny, jejíž pobočku měl nejblíž. Doložil vše potřebné a veškeré pohyby na účtu byly transparentní. Letos v létě si ale Česká spořitelna vzpomněla, že chce vyplnit nový KYC dotazník (Know Your Customer – Znát Svého Zákazníka). Protože mu tyto požadavky přišly nesmyslné a obtěžující, údaje typu „Vyjmenujte hlavní odběratele a dodavatele v ČR, se kterými plánujete provádět pravidelný platební styk“ neodeslal. Když nereagoval, ozvala se po telefonu pracovnice banky. Protože nadále trval na svém, že dotazník rozhodně vyplňovat nebude, zrušila Česká spořitelna Zdravému fóru jeho transparentní účet.
To v Komerční bance se šéfredaktorovi Nadačního fondu Svědomí národa Viktoru Barošovi už ani nepoštěstilo účet si založit. Chtěl si ho otevřít pro firmu s ručením omezeným pro natáčení audiovizuálního obsahu fondu, což měla být rutinní záležitost a podle ústního jednání na pobočce to tak i vypadalo. Ale později pracovník banky zavolal a sdělil, že z oddělení Compliance přišla zpráva, že účet nezaloží, protože u jeho rodného čísla je napsáno slovo dezinformátor. Dotyčný zaměstnanec KB uvedl, že se podle jeho názoru jedná o poznámku vycházející z Ministerstva vnitra nebo z jiného státního orgánu. Šéfredaktora Baroše zaskočilo, že si někdo dovolí diskriminovat lidi na základě politického názoru. Rozhodl se si to ověřit a zkusil si založit účet u ČSOB. Tam mu účet otevřeli, v bankovním rejstříku banka žádnou poznámku neměla. Proto je přesvědčen, že se jednalo čistě o záležitost Komerční banky.
V reálu mohou být některé banky přísnější a některé méně
„Všechny banky se řídí stejným zákonem a měly by postupovat v souladu se zákonem č. 253/2008 Sb. (zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) a vyhláškou ČNB č. 67/2018 Sb. a metodickými pokyny Finančního analytického úřadu. Tedy de facto všechny finanční instituce by měly jednat s klientem stejně a požadovat obdobnou sadu informací. Jako vždy ale zákon není naprosto jednoznačný a poskytuje určitý prostor pro odlišný výklad, v reálu pak tedy může docházet k tomu, že některé banky jsou ve svých požadavcích přísnější a některé méně,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Monika Hořínková, mluvčí skupiny ČSOB.
Psali jsme:
Upozorňuje přitom, že záleží na výkladu a „rizikovém apetitu“ konkrétní instituce. „Regulátoři ČNB a FAÚ se snaží nastavovat minimální jednotné a jednoznačné požadavky. Navíc banky musejí v pravidelných intervalech (lišících se podle rizikovosti klienta) informace aktualizovat a k tomu potřebují spolupráci klienta, například formou vyplnění dotazníku. Klíčové však je, že v případě, že klient odmítne bance poskytnout jí požadované informace, má banka možnost, resp. povinnost ukončit s klientem obchodní vztah. Je tedy pravděpodobné, že dříve či později se i stávající banka na klienta obrátí s požadavkem na aktualizaci, případně doplnění KYC informací. A pokud je klient odmítne poskytnout, bude postupovat stejně,“ nepochybuje mluvčí o tom, že odmítnout odpovědět bude pro klienta vždy znamenat zrušení účtu.
Zvýšenému dohledu se netěší jen PEP, ale i jejich blízcí
Z tohoto pohledu největší pozornosti ze strany bank a jiných povinných osob „se těší“ politicky exponované osoby, které se označují zkratkou PEP. To jsou především fyzické osoby, jimž byla svěřena veřejná funkce značného významu, která s sebou nese významné rozhodovací pravomoci a jejíž rozhodnutí dopadá na nakládání s finančními prostředky, a to jak v celostátním, tak v regionálním měřítku. Odhalovat je mohou banky třeba právě dotazníky, v nichž to o sobě klienti sami prohlásí, nebo vlastním šetřením za využití otevřených zdrojů informací, případně použitím některého z komerčních systémů pro kontrolu a vyhledávání „rizikových“ klientů.
Zákon ovšem bankám a dalším povinným osobám nenařizuje pouze zjišťovat, zda je klient politicky exponovanou osobou, ale i to, zda je rodinným příslušníkem či blízkým spolupracovníkem takové osoby. A proto jsou povinny klást doplňující otázky týkající se jeho vztahu k tomuto typu osob. Výčet rodinných příslušníků PEP je skutečně rozsáhlý. Patří do něj manžel/ka nebo osoba rovnocenná manželovi/manželce, dítě nebo dítě manžela/manželky nebo osoby obdobné manželovi/manželce politicky exponované osoby, jeho manžel/manželka nebo osoba obdobná manželovi/manželce; rodič, prarodič nebo vnouče; bratr nebo sestra. Všichni tito lidé jsou díky tomu, že jsou rodinnými příslušníky PEP, pod bedlivějším dohledem bank.
Pozornost končí buď rok po odchodu z funkce, nebo smrtí
Kromě rodinných příslušníků jsou v hledáčku bank i osoby blízké PEP. Tím je míněna fyzická osoba, o níž je známo, že má obchodní nebo jiné úzké vztahy s PEP nebo je akcionářem či společníkem stejné obchodní společnosti s jakoukoli PEP, a také fyzická osoba, která je jediným vlastníkem právního uspořádání, o nichž je známo, že ve skutečnosti byly vytvořeny ve prospěch politicky exponované osoby. Zvýšená pozornost ze strany bank a jiných povinných osob skončí teprve poté, co PEP už nezastává významnou veřejnou funkci po dobu nejméně dvanácti měsíců a obchodní vztah již nezpůsobuje zvýšené riziko praní peněz. Druhou možností je, že politicky exponovaná osoba zemřela.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Pomůže důsledné dodržování zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a s tím spojené vyptávání bank ochraně našeho ekonomického prostoru proti praní špinavých peněz?
autor: Jiří Hroník
