Pro schválení v Radě EU byla potřeba kvalifikovaná většina a dánské předsednictví se snažilo dosáhnout kompromisu. Návrh nakonec po dlouhých týdnech jednání podpořilo Německo, které bylo dlouho proti. Obavy vyvolávalo to, že původní návrh Evropské komise by mohl otevřít dveře masovému sledování, protože by donutil platformy pro zasílání zpráv prohledávat a sledovat i silně šifrovanou komunikaci.

Členské země EU se sice dohodly na kompromisním textu, který ruší povinné detekční příkazy, ale podle nových pravidel budou poskytovatelé on-line služeb povinni posoudit riziko, že by jejich služby mohly být zneužity k šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí nebo k navazování kontaktů s dětmi za účelem sexuálního zneužívání.

Na základě tohoto posouzení budou platformy muset zavést opatření ke snížení tohoto rizika. Dobrovolné skenování komunikačních služeb tak zůstává na stole jako jedno z opatření, které mohou společnosti použít na svých platformách. I když z návrhu zmizelo povinné skenování komunikace, podle kritiků hrozí, že tyto dobrovolné detekce de facto povedou k faktickému masovému sledování.