Seehofer dnes představil plán svého úřadu pro zvládnutí migrace, v něm mimo jiné trvá na tom, že by na německo-rakouské hranici měla vzniknout tranzitní centra pro migranty. Nový hraniční režim má zabránit ve vstupu do Německa těm žadatelům o azyl, za jejichž azylové řízení je odpovědná jiná země EU.

"Jak jsem již avizoval, v tomto nebo příštím týdnu se spojím se svým německým protějškem. Chci s ním řešit mimo jiné i toto téma. Můj náměstek Jiří Nováček se sejde s německým velvyslancem, jsme tedy s německou stranou v intenzivním kontaktu," uvedl Hamáček.

Upozornil také na to, že zatím jde pouze o Seehoferův návrh a otázkou zůstává, jak se k dané věci postaví německá koaliční vláda. "Jsme připraveni podniknout veškeré kroky, které budou garantovat bezpečnost našich občanů a zamezí přílivu nelegálních migrantů do země," ujistil ministr. "Vývoj v Německu podrobně sledujeme, možná reakce ze strany ČR by se odvíjela od rozsahu a dopadu opatření přijatých nejen Německem, ale i Rakouskem a popřípadě Slovenskem, které na vzniklou situaci budou muset reagovat," dodal.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, Seehoferova Křesťanskosociální unie (CSU) a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) minulý týden dosáhly dohody na souboru opatření zaměřených na zpřísnění migrační politiky. Shoda panuje na rychlejším vracení migrantů do té země EU, kde se poprvé zaregistrovali. Dotyční mají být do příslušných zemí vraceni pokud možno do 48 hodin. Žádná speciální tranzitní centra na hranicích však podle dohody vznikat nemají.

Zrychlené azylové řízení na hranici a vracení migrantů do zemí první registrace však předpokládá uzavření příslušných dohod s těmito zeměmi. Například Itálie se opětovnému přijímání žadatelů o azyl odmítnutých na německo-rakouské hranici brání. Severoafrické země zase nechtějí na svém území tolerovat přijímací centra pro migranty zachráněné ve Středozemním moři. Tento koncept, který je rovněž součástí Seehoferova plánu, přitom mezitím přijala za svůj i Evropská unie.

ana snm